Od roku 2007 putovalo na Broumovsko přes 100 milionů korun na opravu Dientzenhoferovské barokní skupiny kostelů. Jedním z těchto oživených chrámů je i kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích. Právě na jeho střechu se včera vrátila opravená věžička a o den dříve byly do pozlacené makovice vloženy čtyři schránky se vzkazy pro budoucí generace.

V jednom z měděných tubusů skončil i dopis, které společně napsaly sestry Julie a Michaela Máslovi. Ty svým budoucím prapotomkům přiblížily rok 2020 pohledem osmi a desetiletých slečen.

„Popsaly tam současné dny z pohledu dětí - že lidem momentálně ztrpčuje život covid, kvůli kterému nemohou ani chodit do školy, což jim je líto. Zároveň do budoucna poprosily, aby jejich vzkazy po přečtení nezanikly a poslaly je i dalším generacím,“ říká Věra Máslová, která se spolu s dcerami zúčastnila i sundávání sanktusníku na konci června. „Jejich babička je v Ruprechticích kostelnice, takže máme k tomuto kostelu blízko,“ prozradila s úsměvem Věra Máslová.

Mezi vzkazy samozřejmě nemohl chybět průvodní dokument týkající se provedených prací. „Jsou zde rozepsané tesařské, truhlářské a kovářské práce a kdo je prováděl,“ popsal obsah dalšího vzkazu zaměstnanec firmy Teslice, která rekonstrukci věže prováděla.

Kromě mincí či propagačních materiálů byla do jedné ze schránek vsunuta kniha vydaná k 600. výročí Meziměstí (1408 - 2008). „Obsahuje spoustu historických informací a fotografií. Museli jsme jí ale uříznout desky, aby se tam vešla,“ vkládá srulovanou publikaci do jedné ze schránek Pavel Hečko, starosta Meziměstí, pod které Ruprechtice spadají.

Další listiny zachycuji současnost. „Na těchto osmi listech je popsáno dění v Meziměstí od roku 2008 po současnost. Zmiňujeme zde vše, co se za poslední roky udělalo a kam jsme se snažili město posunout,“ říká starosta Hečko, a pro zajímavost dodává, že zpráva je psaná dokumentárním inkoustem, který by měl co nejlépe odolat i zubu času. „Provedli jsme i zkoušku, namočený text se ponořil do vody a drželo to. Pevně věřím, že toto poselství budoucím pokolení vydrží a až to třeba za 150 či 200 let naši prapotomci otevřou, tak si to budou moci přečíst,“ přál by si meziměstský starosta.

Se svou troškou do budoucnosti přišel i broumovský farář Martin Lanži. Kromě jiného vložil do schránky text o stavu rozlehlé, nejseverovýchodnější farností Královéhradecké diecéze i se soupisem 23 obcí, které do ní spadají.

„V roce 2020 byl zatím nejvyšší počet církevních svateb za poslední roky - a to to 13. Počet křtů byl ke konci října 19. Od roku 2009 se každým rokem těšíme i ze slavnosti Prvního sv. přijímání. I když počty jsou nejčastěji od dvou do pěti dětí, tak vloni dětí bylo 13,“ přidal děkan Martin Lanži církevní pohled na současnost. Ten také sanktusníku i vrcholovém kříži před jeho vyzdvižením blíže k nebi požehnal svěcenou vodou.

Další schránka se naplnila kopiemi původních předmětů a dokumentů, které byly z makovice vyjmuty při jejím sundávání před dvěma měsíci. „Nalezené předměty byly v relativně dobrém stavu. Jsou uloženy v depozitáři Muzea Broumovska a budou čekat na příležitost, kdyby mohly být vystaveny," uvedl muzejník Karel Franze.

Včera dopoledne jeřáb vyzdvihl více než tunu těžkou věž a s hodinářskou přesností ji usadil na své místo na střeše kostela. Tam by měla vydržet alespoň půl druhého století. Zhruba tolik let totiž uplynulo od poslední opravy, což potvrzují čtyři medailonky z poloviny 19. století a německy psaný Pražský večerník z roku 1861. Tyto předměty se dostaly do věžičky v době, kdy se naposledy opravovala - to potvrzoval i zápis tesařského mistra Antona Meiera z července 1881.

Infoblok: Sanktusník  je malá a štíhlá věžička nacházející se na hřebeni střechy presbytáře kostela obvykle zhruba nad hlavním oltářem. Ve věžičce je (případně původně byl) zavěšen malý zvon, používaný při zpěvu Sanctus a při pozdvihování, pro tento účel obsluhovatelný zevnitř kostela; odtud je odvozen i jeho název.