Zdejší telata ale nejsou obyčejná. Tyhle se prochází po pastvinách mezi Malou Skálou a Pulečným a stáj neznají. Jsou na první pohled moc roztomilá. „Lidé nám volají, na jaké pastvině zrovna jsou, že se chtějí podívat. Fakt je, že pár dní stará jsou opravdu jako plyšáci,“ pousmál se Martin Kynský, který se svou partnerkou Ilonou Kodýmovou chová stádo highlandů, přesněji řečeno skotského náhorního skotu.

Jak sám říká, právě prožívají nejsložitější dny v roce. Krávy se sice samy otelí na poli, ale na farmáři je, aby se k teleti dostal, prohlédl, ošetřil pupeční šňůru a označkoval, což musí dle zákona stihnout do týdne od porodu. „Je to tak, že tyhle krávy jsou dost plaché. Už třetí den od porodu máme problém tele chytit a označkovat. Nejlépe je, když se podaří zachytit samotný porod, kdy je tele ještě nerozkoukané. Ale jak se napije mléka, za pět hodin už začne trojčit,“ popsal farmář.

Při samotném značkování si užívá i sám farmář. „Řve tele, řve máma, když to vidí. Ale musíme to udělat, abychom věděli, jestli to je kluk nebo holka a vyzkoušet sací reflex.“

Dvakrát třikrát denně musí březí krávy prohlédnout a odhadnout, kdy se otelí, jednou za čas navézt seno a senáž na pastviny, které ještě neskýtají dostatek trávy. Volné pastviny musí zvláčet, aby rostla kvalitnější tráva.

Pavlína Vojtíšková si splnila sen. O otevření kavárny, kde by mohla prodávat své cukrářské výrobky, uvažovala již několik let.
Mlsné myšky přinášejí sladký život do Janova nad Nisou. Kavárna byl splněný sen

V pondělí odpoledne se na pastvinách prohánělo už jedenáct nových telat, dalších devět krav na svůj velký den čekalo. „Dvěma se narodila dvojčata, což je u tohoto plemene problém. To menší z dvojčat kráva odvrhne, což se stalo i tentokrát. Takže máme dvě telata v chlívě a krmíme je mlékem. Takhle hůře prospívají, ať děláte, co děláte. Navíc se naučí žrát trávu mnohem déle, protože to nemají jak odkoukat,“ vysvětlila Ilona.

Od narození odložená telata vypijí dva až tři litry mléka ráno a večer, po třech měsících jim ale nestačí na jedno krmení ani devět litrů. „Mléko musíme kupovat, protože highland nejsou mléčné krávy, ale masné. Takže vypiplání takového drobečka nás stojí hodně fyzickým i psychických sil a navrch ještě dost peněz,“ doplnila mladá farmářka.

Což znamená, že „odložená“ telata musí po asi třech měsících vyvézt na oddělenou pastvinu a přivést k nim nejmenší loňské tele, které se tak stane sirotkům mentorem.

Příměstský tábor u Lanového parku v Bedřichově.
Příměstské tábory se vyplatí řešit už teď. Přinášíme tipy z Jablonecka i okolí

Malá telata lehce projdou plotem, i když je samozřejmě pod elektrickým proudem. „ Kráva ví, kde tele je a to buď přijde samo za potravou, nebo máma zavolá,“ přiblížil Kynský. S tím, že telata ráda vyráží na okraj lesa za ohradu a tam odpočívají ve křoví. Krávy prý nejsou hloupé. „Když už hledám tele, jdu za krávou. A ta už ví, že nejdete za ní a běží klidně přes celou ohradu tam, kde tele odpočívá.“

Telata highland tvoří v době růstu doslova školky. Hrají si spolu, mnohdy pod dohledem jediné krávy, když ostatní matky vyrazily za lepší trávou do jiné části pastviny. „Někdy je opravdu legrace sledovat, co ta telata dokážou vyvádět, to opravdu stojí za pohled. Musíte ale být trpělivý a třeba nějaký čas počkat na místě, musí si na vás zvyknout.

Letošním rokem začal na farmě i pokus o křížení highlanda s Abardeen-angusským skotem. „Kříženci si ponechávají typické vlastnosti highlanda, tedy odolnost k přežití ve volné přírodě a chuť v mase, ale jsou mohutnější, tedy i steaky jsou větší a lehce prorostlejší. Ale highland zůstane základem, aby stádo mohlo být nadále jen venku,“ přiblížil Kynský.

Ilustrační foto.
Čtenáři vybrali. Kam na Jablonecku chodí rádi na smažený sýr?

Před deseti lety přemýšleli partneři Ilona Kodýmová a Martin Kynský, co dál. Na cestě první dítě, v nedostavěné stáji dva koně. Martin stáj rozšířil s tím, že v patře vznikne byt. „Plán byl takový, že ustájení více koní nám pomůže s hypotékou,“ popsal Martin. A tak vlastně vznikla v Klíčnově na Jablonecku rodinná farma Vojtěška, kde se dnes rodina stará kromě deseti koní o 70hlavé stádo Highland Cattle, skotského náhorního skotu. Je jedním z největších stád v Libereckém kraji. A v bio kvalitě.

Skot Highland Cattle na pastvinách prožije celý život. Narodí se tu, první krůčky udělá v místech, kde se bude pást další tři roky, aby poté splnila svůj úkol na tomhle světě, totiž dala své maso lidem. Rodinná farma Vojtěška pak žije z peněz z prodeje masa.

I na zrání masa dávají na farmě Vojtěška důraz. Čtvrtky z jatek zrají v chladicím boxu minimálně 18 dní, až poté se maso takzvaně rozbourá.

Mohlo by vás zajímat: Sběratelka ze Semil míří do knihy rekordů. Ovečky jsou její životní láska

Zdroj: Sedlák Jan