„Inspiraci jsme našli v africké batice. Sice vzhledem neodpovídá moderním trendům a je o několik let pozadu, ale Afrika je drsná, surová a někdy barevná. To by se mělo v logu promítnout. Africká batika je natolik specifická, že pokud do ní zahalíme celou zahradu, tak by měla být nepřehlédnutelná a také přívětivější k dětem," tvrdí Přemysl Rabas.
Zahrada zlevňuje
close
zoom_in
Od letošní sezony také zoo upraví výši vstupného. A to směrem dolů. Namísto loňských 230 korun tak nyní dospělý návštěvník zaplatí 195 korun. Loni ale byl v ceně také vjezd automobilem na safari. Znevýhodněni byli tedy ti, kteří se chtěli po zahradě projít pouze pěšky. Za jízdu vlastním vozem po safari získá letos pokladna zoo rovnou stokorunu. Rodinné vstupné bude stát 660 korun, tedy o osmdesát korun méně než loni. Kdo navštěvuje zoo pravidelně, může si koupit roční vstupné za 590 korun, loni stálo o 400 korun více.
Letošní chovatelskou novinkou bude samice jižního bílého nosorožce z německé zoo v Hodenhagenu, která by měla do zoo přijet na jaře. Zatím dvorská zoo jižní bílé nosorožce nechová.
Mládě na cestě není
Naopak jejich severní kolegy vyslala zoo v roce 2009 zpět do rodné Afriky. Pytláci je totiž ve volné přírodě téměř vyhubili. V zajetí žijí pouze v americkém San Diegu a ve Dvoře Králové nad Labem.
Dvě samice mají v rezervaci Ol Pejeta v Keni za úkol zabřeznout, což se zatím nepovedlo. Chovatelé se proto zřejmě pokusí jednu samici spojit s místním samcem jižního bílého nosorožce. „I když bychom vytvořili křížence, ověříme si, že je samice plodná. V přírodě se jim daří mnohem lépe než v zajetí a k páření dochází pravidelně. Bohužel zatím bez výsledku," vysvětlil Přemysl Rabas.
Nosorožci jsou přísně střeženi ochránci se zbraněmi a bezpilotními letouny. I přesto se pytláci před několika dny dostali na hranice rezervace a zabili nosorožce černého. Do vnější části, kde žijí dvorští nosorožci, si lovci netroufají.
close
zoom_in
Vraťme Africe, co jí dlužíme
Poznámka Jana Prušky:
Zoologické zahrady se těší velké oblibě návštěvníků. Možnost podívat se na exotická zvířata a přitom neopustit hranice našeho státu je lákavá. Jenže někdy vedení takového zařízení staví zisky nad dobrem zvířat a hlavně přírody. To není případ královédvorské zoologické zahrady. Její ředitel, Přemysl Rabas, vytyčil za prioritu návrat ohrožených druhů do svého přirozeného prostředí. A to i před vidinou zisků, které by mohla zahrada za některá zvířata získat.
Samozřejmě také musí myslet na dobrou ekonomickou situaci svého „podniku".
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií má politiku bohužel jinou a dává přednost chovu v Evropě. Jenže z Afriky zvířata před padesáti lety do zoo ve Dvoře Králové přivezl její tehdejší ředitel Josef Vágner. V té době bylo zvířat ve volné přírodě dostatek, ale situace se změnila. Takže bychom měli začít vracet Africe její krásu – a ne si od ní jenom brát. Myslím, že jí to určitě dlužíme…
