„Vždy mě armáda lákala. Hlásila jsem se k ní už v devatenácti letech, chtěla jsem být pilotkou stíhačky. Ale to nevyšlo, neprošla jsem kvůli očím zdravotními testy. Pak jsem měla dítě, takže tento můj sen musel jít úplně stranou. Když syn vyrostl, řekla jsem si, že si sen splním. Zkusila jsem to a jsem za to ráda,“ popsala Lenka Jonáková, které letos bude 45 let.

Do aktivních záloh vstoupila loni v listopadu, v armádním výcvikovém zařízení ve Vyškově na Moravě absolvovala šestitýdenní kurz. „Prošla jsem ho s přehledem, jsem ráda, že zvládám to, co zvládají mladší. Každý zdravý člověk by si měl kurz základní přípravy vyzkoušet, aby věděl, na čem je,“ míní.

Dobrou fyzickou kondici si udržuje pravidelným sportováním. Do 38 let hrála soutěžně fotbal, nyní si rekreačně užívá florbal, občas si jde zahrát tenis, nacvičuje sokolský slet.

Na svém prvním vojenském cvičení byla na Doupově na přelomu dubna a května. „Je to tady trošku jiné, než na základním kurzu ve Vyškově. Můžu v rotě pomalu všem tykat, i lidem s vyššími hodnostmi, to jsme si ve Vyškově nemohli dovolit. Pocity ze cvičení mám dobré, jsme taková vojenská rodina,“ řekla.

Při nácviku střelby je prý trochu nervózní, když se na ni dívají ostatní, ale svou zbraň ovládá dobře. „Čím víc budu střílet, tím budu lepší,“ věří. Umí střílet z útočných pušek Bren obou verzí, kterými Armáda ČR disponuje, nebo pistolí Phantom. Zkusit by to prý chtěla i z kulometu. „To mě ještě nenechali,“ směje se. K vybavení jednotky patří také RPG (reaktivní protitanková zbraň), na to, aby z této zbraně střílela, ale nemá potřebnou specializaci.Ve svém zaměstnání s uvolňováním pro výcvik v aktivní záloze podle svých slov problém nemá. „Než jsem se přihlásila, otevřeně jsme si promluvili, řekla jsem, co to obnáší, že jsou výcviky několikrát za rok a zda mi to umožní. Byla jsem ochotná i změnit zaměstnavatele. Ale můj oblastní vedoucí mě v tom podporuje, za což jsem ráda. Takže problém v zaměstnání nemám,“ popsala.

Vojáci v aktivní záloze mají nárok na služné, zvláštní příplatek, odměny, náborový a stabilizační příspěvek. V součtu to je několik tisíc korun měsíčně. „Finanční stránka pro mě nehraje zásadní roli, v aktivních zálohách nejsem kvůli penězům,“ říká Lenka Jonáková.

Bezpečnostní situace ve světě je i kvůli konfliktu na Ukrajině špatná, kdyby se ještě zhoršila, šla by Lenka Jonáková se zbraní v ruce do války? „Šla bych,“ odpovídá rozhodně. „Šla bych radši, než abych tam poslala svého osmnáctiletého syna. Radši bych šla bojovat já, než aby do toho musel jít můj syn,“ dodává.

Pěší rota aktivních záloh generála Antonína Sochora Krajského vojenského velitelství v Ústí nad Labem je jednotkou koncipovanou jako pěší, vyzbrojená je lehkými ručními zbraněmi. Rota může být za krizových situací nasazena k plnění podpůrných úkolů k zajišťování vnitřní bezpečnosti ČR pro integrovaný záchranný systém a ke střežení objektů důležitých pro obranu státu včetně zajištění podpory spojeneckých vojsk na území ČR. Vojáci této roty byli jako první jednotka aktivních záloh povoláni na „výjimečné vojenské cvičení“ podle tehdy platného branného zákona. Bylo to v roce 2013 a pomáhali při povodních v Děčíně.