„Nejsem odborníkem na dětskou stomatologii, ale když člověk vidí v zubu dva tunely, nemusí být zubařem, aby věděl, že něco není v pořádku. To je ovšem ta lepší varianta, protože často ze zubu nezbývá nic! Nehledě na velmi nepříjemný zápach z úst," říká student třetího ročníku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Marek Novotný.
„Když jsem se ptal jednoho chlapce ve druhé třídě, který měl na každé stoličce dva kazy, kdy byl naposledy u zubaře, odpověděl, že tam ještě nebyl. To nepotřebuje komentář," zlobí se budoucí doktor.
K podobným postřehům došli odborníci ze sdružení Nechci kazy. Jejich mobilní ordinací prošlo v celé zemi 90 tisíc dětí. Závěr? „Ukázala se jasná souvislost mezi zdravím zubů a sociálním postavením či informovaností rodičů, jakou péči o zuby svým potomkům dopřejí," řekl Jakub Šulta z vedení společnosti.
Ta se snaží vést k dentální hygieně i děti v mateřských školách, které se zapojují do jejich projektu. Hlavní díl odpovědnosti za péči o chrup nejmenších dětí pochopitelně přebírají učitelky a rodiče. Ty sdružení učí, jak si děti mají správně čistit zoubky. Největší vinu na stavu chrupu dětí mají totiž pochopitelně právě dospělí.
„Pokud má dítě zubní kaz ve čtyřech letech, nebo dokonce ještě dříve, je to výsledek jejich naprosté ignorace. Většina dětí ještě v osmi letech nemá dostatečně jemnou motoriku na to, aby si správně vyčistily zuby, i když se o to snaží. Rodiče by proto měli zoubky dočišťovat a postupovat přitom tak, jako by je čistili sobě," apeluje Novotný.
A i on poukazuje na zajímavý jev, kdy děti z vyšších sociálních vrstev mají chrup v lepším stavu. „Nejsou to data, o která bychom se mohli opírat, ale obecně to tak bohužel je. Přesto, že je to velice individuální, dá se říci, že se zhoršující se sociální situací rodiny je horší i chrup dětí," míní.
Podle zkušeností sdružení Nechci kazy by akutní zubařské ošetření potřebovala polovina českých dětí. Katastrofální stav chrupu českých žáků jde ruku v ruce s postupným zánikem povinných školních prohlídek u zubařů.
Na to, zda by měla být tradice školních preventivních prohlídek obnovena, se však názory liší.
„Na jednu stranu by to bylo dobře, stav zubů dětí by se celkově zlepšil. Na druhé straně by ale pro část dětí byly hromadné návštěvy zubaře tak traumatizujícím zážitkem, že by se jim v dospělosti vyhýbaly. Při celotřídních prohlídkách není logicky takový prostor pro individuální přístup k pacientovi," podotkl Jakub Šulta.
Problém také je, že dnes nelze dítě ošetřit bez vědomí zákonných zástupců. Ačkoliv by řada rodičů školní zubaře uvítala, muselo by tak jít pouze o preventivní prohlídky s nutností následného individuálního objednání.
Nejlepší radou pro rodiče kromě čištění zubů je stop sladkým nápojům. To potvrdila i dentální hygienistka Kateřina Volková a dodala, že rodiče jsou zodpovědní za chrup dítěte do 12 let. „Podle toho je třeba se zařídit. Například chodit včas na preventivní prohlídky a ne tehdy, když problém vznikne," říká.
„5 P" pro zdravý dětský chrup
1. První návštěva zubního lékaře je doporučena již v době prořezávání prvních dočasných (mléčných) zubů, nejpozději však ve 2 letech věku.
2. Předškolní dítě si samo zuby nevyčistí, je nutná pomoc a dohled rodičů.
3. Použití správné techniky a pomůcek k účinnému čištění zubů doporučí
zubní lékař.
4. Pravidelné používání vhodné zubní pasty je významným zdrojem fluoru, důležitého pro zachování zdravých zubů.
5. Preventivní prohlídky chrupu 2x ročně umožní včas odhalit začínající zubní kaz.
Zdroj: Česká stomatologická komora
zpravodajové Deníku