Víra je nedílnou součástí života Poláků a to se projevuje i o Vánocích. Byť nejdůležitějším svátkem církevního kalendáře jsou Velikonoce, konec roku se těší velké oblibě.

Hospodyně ale čeká spousta práce, neboť tradiční sváteční stůl by měl nést dvanáct chodů. Mezi ně patří ryby, a to nejen kapr, ale i sleď nebo jeseter. Neměl by chybět boršč a kisel kysané zelí se švestkami. Pod ubrus se dává seno symbol Ježíšova narození.

V širokém kruhu rodinném

„Co do množství oficiálních oslav jsou Velikonoce výrazně větším svátkem. Ale Vánoce jsou samozřejmě taky hodně oblíbené a Poláci si je užívají v širokém kruhu rodiny. U nás je to komornější, tam se sjedou příbuzní ze široka daleka k jednomu stolu," řekl Oldřich Prokopec ze Žacléře, který několikrát svátky u Wrocalwi či v Bystrzyci Kłodzskej trávil. „V podstatě každý svátek Poláci slaví výrazně víc než my," všiml si.

Kdo kde dětem přinese dárky?

Málokterá země se může pochlubit tak pestrou škálou aktivně udržovaných tradic jako Polsko. Některé domácnosti zdobí stejně jako u nás stromeček, jinde mívají jesličky. Důsledně se ale schází celá rodina, dospělí popíjejí svařené víno a grog a děti odnášejí zbytky večeře domácím zvířatům, protože podle pověry musí být nějakým způsobem obdarováno všechno živé v domě. Jedním z nejoblíbenějších zvyků je společné lámání posvěcené oplatky, při němž přítomní vyslovují přání. Tradice je odkazem na poslední večeři Ježíše a sdílení chleba se svými učedníky. Štědrý den Poláci končí slavnostní půlnoční mší v kostele.

Trochu složitější to tu mají s tím, kdo dárky pod stromeček přinese. Hlavní postavou je sv. Mikuláš (św. Mikołaj), ale může to být i Děťátko, Hvězdička (první na obloze), Andílek či stařec s holí.

Na venkově je stále k vidění zvyk, při kterém mladé dívky vyjdou na dvůr a poslouchají, kde štěkají psi. Z té straně by pak za nimi měl přijít jejich nastávající.

Nejblíže českým hranicím je kraj Dolní Slezsko, kde se Vánoce (Boże Narodzenie) nazývají také Slavnostmi. Štědrovečerní stůl tu často pokrývá lesklý bílý ubrus, zdobený větvičkami jedle. A nechybí jedno prostírání navíc, pro blízké kteří již odešli, pro nečekaného hosta nebo samotného Boha. Stejně jako u nás si lidé pod talíř vkládají peníze, aby nepoznali bídu.

Až na nebi vyjde první hvězda

Štědrovečerní večeře začíná s první hvězdou a protože ve Slezsku věří, že co špatného se děje tento den, bude se dít po celý rok, není dobré se hádat či příliš kárat děti.

Při volbě pokrmů tu platí jednoduché pravidlo, ať je jich hodně. Povinná je ale ve Slezsku takzvaná Moczka, Už několik dní před Štědrým dnem se v domácnostech objevují velké hrnce, které hospodyně postupně plní perníkem, rozinkami, sušenými švestkami, hruškami, ořechy, mandlemi a podobně. Vše se to zalije černým pivem a pak několik hodin vaří. Receptů je po celém Slezsku mnoho, všude ale zůstává základní surovinou perník.

Mezi další typicky krajové pokrmy patří Siemieniotka, polévka ze lněných semínek, vody, mléka, másla a mouky.

Na Štědrý den se v Polsku, stejně jako v mnoha českých domácnostech nepřipravuje oběd.

Vánoční trhy

Historickou provázanost příhraničí symbolizuje letos znovuobnovený vánoční trh v Kamiennej Góře. „Právo dvakrát ročně pořádat jarmarky udělil městu král český, Vladislav II. Jagelonský. Návratem k tradici chceme jeho rozhodnutí připomenout," zmiňují pořadatelé.

Trh sice už nestihnete, konal se první prosincovou neděli, ale nic není ztraceno. Bożonarodzeniowy jarmark chystají na 19. prosince do Lubawky, jen dva kilometry za hraničním přechodem Královec. Na náměstí začnou od 15 hodin.

Velké sváteční trhy se konají i v partnerském městě Trutnova Swidnici. Potrvají od 11. do 22. prosince a bohatý program je připravený zejména na soboty a neděle (swidnickakoleda.pl).

Makówki, recpept:

Tradiční polský sváteční stůl by měl nést dvanáct chodů. Symbolizujících počet měsíců v roce či počet apoštolů. Mezi oblíbené vánoční pokrmy v sousedním Dolním Slezsku patří takzvané Makówki.

Potřebné suroviny:

1 kg máku

300 g medu

3/4 šálku cukru

2 litry vody nebo mléka

1/2 šálku másla

veka nebo rohlíky

mandlové aroma

hrst rozinek

hrst mandlí

hrst vlašských ořechů

hrst lískových oříšků

hrst sušeného kokosu

2 lžíce pomerančové kůry

Zpracování:

Mák 2 krát spařte a dejte do velkého hrnce. Pak ho zalijte dvěma litry vody nebo mléka, přidejte máslo, med, všechny ořechy a sušené ovoce. Vařte na mírném ohni za občasného míchání do doby, než ořechy změknou (což může chvíli trvat) a nechte vychladnout. Mezi tím vezmeme misku a vyložíme ji plátky veky, na které dáme vrstvu makové hmoty. Opět dáme plátky veky a tak dále. Vrch ozdobíme kokosem, ořechy, mandlemi .....