Hlavním problémem ekonomického rozvoje ve východních Čechách je chybějící dálnice 
z Hradce Králové k polským hranicím a chybějící silnice R35, která by Pardubický kraj spojila se severem Čech a Moravou.

Kdy bude dostavěna dálnice do Hradce?

Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 tři kilometry před Hradcem Králové. Stát sice loni vyřešil problém s pozemky farmářky Ludmily Havránkové, což ale umožní dostavbu D11 v letech 2013 a 2014 pouze do krajského města. Termíny pokračování stavby dálnice jsou nejasné.

Podle hejtmana Lubomíra France (ČSSD) region pro ekonomický rozvoj potřebuje dálnici, která by tvořila spojení s Polskem. „Stát by měl na výstavbu této komunikace konečně uvolnit finance. Hradecký kraj je v tomto ohledu dlouhodobě opomíjen a patří k regionům s nejmenší dálniční sítí," řekl Franc. Stát by podle něj měl také centrálně podpořit financování oprav silnic druhé a třetí třídy, které kraj kdysi převzal od státu ve špatném stavu.

Podnikatelé kritizují stav cest

Neutěšený stav silniční sítě kritizují i podnikatelé. „Rozbité silnice a chybějící napojení na dálnici jsou velký problém. Bez kvalitní infrastruktury žádný kapitál, který nechce na silnicích ztrácet čas, do kraje nepřijde," řekl Jiří Hlavatý, generální ředitel největší české textilky Juta Dvůr Králové nad Labem. Příchod nových investorů do hradeckého kraje je v posledních letech minimální. Loni kraj sice v žebříčku agentury CzechInvest obsadil se získanými investicemi ve výši 5,4 miliardy korun druhé místo, ale jen zásluhou investice Škody Auto.

Automobilka totiž nákladem téměř šest miliard korun přestavuje závod ve Vrchlabí na výrobnu převodovek. Předloni kraj získal investice jen za 39 milionů korun a mezi kraji obsadil předposlední místo.

Kraji se vyhnulo masivní propouštění

Podle dřívějších vyjádření krajské Hospodářské komory je pro kraj handicapem i chybějící průmyslová zóna u krajského města. Nejrozvinutější zónou je průmyslový park v Jičíně, kde již ale pro velkého investora místo není. Další zóny, například ve Dvoře Králové nad Labem, trpí špatnou dopravní dostupností a zájem o ně není. Průmysl kraje je výší tržeb v rámci  republiky podprůměrný, loni mu patřilo až 11 místo.

Přes slabý zájem investorů se kraji i v době ekonomické krize vyhnulo masivní propouštění. bylo to i proto, že v kraji s výjimkou Škody Auto není podnik zaměstnávající tisíce lidí. Míra nezaměstnanosti v kraji v posledních čtyřech letech byla v porovnání s ostatními kraji stále čtvrtá až pátá nejnižší. Letos v červenci míra nezaměstnanosti v kraji činila 7,1 procenta. V ukazateli průměrné mzdy se hradecký kraj pohybuje na podprůměrném osmém místě. V letošním prvním čtvrtletí lidé v kraji v průměru brali 21.769 korun a za republikovým průměrem zaostávali o 2357 korun.

Díky turisticky atraktivním Krkonoším a Orlickým horám se v kraji daří turistickému byznysu. Do kraje v posledních letech přijíždí kolem 800 tisíc turistů ročně a kraj je tak čtvrtým nejnavštěvovanějším v zemi.

Pardubice postrádají zahraniční peníze

Brzdou ekonomického rozvoje Pardubického kraje jsou kromě chybějící silnice R35 i nízký zájem zahraničních investorů. Od roku 2008 se jejich zájem o region snížil. Kvůli ekonomické recesi se v posledních letech výrazně zvýšila míra nezaměstnanosti.

Podle agentury CzechInvest, která má podporovat příliv zahraničních investic do republiky, byl z hlediska objemu investovaných peněz od roku 2008 nejúspěšnější právě rok 2008. Tehdy investoři do svých aktivit v Pardubickém kraji vložili více než 2,6 miliardy korun. V roce 2011 to bylo několikanásobně méně, výše investic dosáhla 562,98 milionu korun.

V roce 2011 však v regionu zároveň vzniklo 796 pracovních míst, což je podle CzechInvest v období od 2008 nejvyšší počet. „Z geografického hlediska v Pardubickém kraji nejvíce investují české společnosti se zahraničním vlastníkem, dále tu jsou investoři z Německa, Tchaj-wanu, Itálie, Japonska, Španělska a Velké Británie," uvedla mluvčí společnosti CzechInvest Štěpánka Filipová.

Nová místa, ale více nezaměstnaných

I přes vznik nových pracovních míst se nezaměstnanost v Pardubickém kraji za poslední čtyři roky výrazně zvýšila. Míra nezaměstnanosti v roce 2008 dosahovala průměrné výše 5,8 procentního bodu, v roce 2011 činil krajský průměr 8,6 procenta.

Na vině je propouštění v řadě velkých společností. V současnosti je trh práce v regionu stabilizovaný a vývoj nezaměstnanosti závisí zejména na sezonních pracích a výkyvy jsou v normě kraje. Ke konci července činila míra nezaměstnanosti 7,6 procenta.

Kraj patří k regionům s průměrnou mzdou nižší než je celorepublikový průměr. Platy zaměstnanců zároveň rostou v porovnání s ostatními kraji pomaleji. V roce 2008 činila mzda průměrně 19 959 korun, v roce 2011 to bylo 21 454. To je nárůst o 1495 korun. V České republice za to samé období narostla průměrně o 1666 korun.

Pardubický kraj se zároveň potýká také s nepříliš velkým zájmem turistů. Ve srovnání s ostatními kraji v České republice patří region k nejhorším, v počtu turistů i přenocování se obvykle pohybuje na posledních třech příčkách v hodnocení 14 krajů v republice. Krajští politici se snaží turistický ruch oživit. Přilákat turisty pomáhají také fondy Evropské unie, kvůli kterým prošla opravami řada památek, vznikly ubytovací kapacity nebo se rozšířily lyžařské areály. V 1. pololetí letošního roku statistikové zaznamenali meziroční nárůst turistů i přenocování.