Pravda je možná někde úplně jinde, jak se zdá z reakcí rodilých Ukrajinců, kterých ve východních Čechách žijí, pracují a studují stovky.

Příběh první

„Česká média o situaci na Ukrajině informují velmi zkresleně a beru je s rezervou," říká třeba Pavel Zornyshko, 26letý student ekonomie a rusistiky. Pochází od prorusky orientovaného Doněcka, už od svých 12 let ale s matkou žije v Chrasti u Chrudimě. Podle něj se původní ideály „Oranžové revoluce" a později studentských protestů zcela vytratily a nahradily je bojůvky hrstky pravicových extremistů ze západu země čistě namířené proti Janukovyčovi.

„V posledních střetech nejde o nějakou prozápadní či naopak proruskou orientaci. Sleduji přímý přenos z demonstrací na Majdanu a jestli tam slovo EU zaznělo za celý den dvakrát, tak to je hodně. Tady jde o svržení Janukovyče kvůli vysoké nezaměstannosti, nízkým platům, nefungujícím úřadům… Jsou to prakticky podobné problémy, jaké řeší i Česko. I když u nás mají hlubší kořeny," varuje Zornyshko.

„Jsem zvědav, jak by se čeští policisté zachovali třeba v případě protiromských demonstrací. Mě taky ještě před týdnem ani ve snu nenapadlo, že by se na Majdanu mohlo střílet do lidí," dodal.  Ovšem i tady říká na obranu vládních ostřelovačů jedno „ale": „Je otázkou, kdo začal střílet první," upozornil. Poukázal rovněž na dohady, kdo sponzoruje demonstranty, kteří dostávají jídlo, ošacení a podle nepotvrzených informací i peníze.

Příběh druhý

Určité pochybnosti neskrývá ani 23letá Oleksandra žijící v Hradci Králové, která vystudovala filozofií na Univerzitě Pardubice. I ona pochází z „východu", a to z Charkova, v Česku žije od roku 2001.

„Myslím si, že je to celé uměle vyprovokované a lidé se chytli. Viděla jsem několik článků, kde hlavní iniciátor byl před pár měsíci na traktoru. Našly se fotky z jiných měst, kde se snažil udělat převrat. U nás je skoro každý politik zločinec. Korupce je veliká. Máme samé zákazy a byrokracii. Lidi bojují právě za změnu," říká Oleksandra.

Právě proto podle ní mnozí Ukrajinci, hlavně ti ze zaostalejšího západu, chtějí do EU. „Aby byl alespoň nějaký dohled nad těmi darebáky. Politici utíkají a lidé umírají. Proč? Je to jen hříčka, aby se USA a Rusko mohly míchat do našich záležitostí. Lidé chtějí hlavně svobodu. Když plánují dovolenou v zahraničí, čekají na pas až dva roky. Půlka z nich ho pak ani nedostane jen proto, že se úředníkům nelíbí jméno nebo rok  narození dotyčného. Nebo důvod ani neřeknou. A takhle je to se vším," stěžuje si mladá žena.

Na Ukrajině má rodinu a velmi se o ni bojí. Nepokoje se totiž přesouvají i do dalších míst země včetně Charkova. S příbuznými je v denním kontaktu přes internet. „Kamarád má v Kyjevě známého, který bydlí na jednom konci a jeho rodiče na druhém. Prý se neviděli tři měsíce. Nejezdí tam metro a bojí se vyjít do ulic. Jiní ale zase chodili dobrovolně během mrazivých nocí vařit kafe a čaj," dodala.

Příběh třetí

Podobnou nespokojenost s poměry na Ukrajině včera Deníku vyjádřila i 45letá ošetřovatelka Natalia Gorst z jedné vesnice poblíž jihoukrajinské Oděsy. Do Česka se tato zdravotní sestra přestěhovala před šesti lety a nemůže si poměry u nás v porovnáním se svou rodnou zemí vynachválit. „Tady fungují základní práva, zaměstnavatel vám platí zdravotní a sociální pojištění, pracují úřady, spoříte si na důchod a člověk se tu dokáže prací uživit. Zatímco na Ukrajině jde v posledních letech všechno od desíti k pěti," vysvětluje Gorst důvody, proč je pro sblížení Ukrajiny s EU.

A to přitom, jak podotkla, před několika lety sama volila za prezidenta Janukovyče.

zpravodajové Deníku