Eva Semotanová – Jiří Cajtaml a kol.: Akademický atlas českých dějin,
ISBN: 978-80-200-2182-3, 561 str.,
1. vyd., Academia, Praha 2014

Její textová náplň a mapový i obrazový doprovod by měl odpovídat aktuálním výsledkům objektivního badatelského výzkumu prováděného zejména v posledních dvou časových dekádách. S výsledkem několikaletého úsilí mnoha zúčastněných odborníků, který je vydán v nové knize o úctyhodných rozměrech 29,5 x 42 cm, se mohou nyní seznámit všichni zájemci o historii.

Hlavní náplň knihy tvoří bohatý soubor doprovodných map, statistických tabulek a fotografií, které doprovázejí rozsahem relativně menší textové pasáže pojednávající v chronologickém sledu o časových úsecích, ve kterých se postupně vyvíjela dějinná situace a krystalizovala lidská společnost.

Slabinou publikace je nevyrovnanost v počtu vyobrazených mapových situací vztahujících se k jednotlivým dějinným tématům. Tento fakt je snadné dokázat např. na třech konfliktech, které obzvlášť výrazným způsobem ovlivnily české dějiny. Z bojů vedených v husitských válkách, je podrobně vyobrazen jediný - bitva u Vyšehradu v roce 1420.

Atlas dějinDalší významná střetnutí těchto let jsou pouze souborně vyznačena s příslušnými daty na jiné mapě bez zevrubnějšího rozboru situace. Alespoň bitva u Lipan, která se byla vybojována o čtrnáct let později, by si zasloužila důkladné obrazové zpracování. Souvislosti a lokální konflikty odehrávající se na našem území ve třicetileté válce jsou zpracovány vyváženěji. Přesto se lze pozastavit nad skutečností, že více místa je zde věnováno bitvě u Třebele, která se odehrála v roce 1647, zatímco mnohem známější, z hlediska dobového vývoje událostí důležitější a o dva roky dříve vybojovaná bitva u Jankova, byla postavena do pozadí. Kladně lze hodnotit početný soubor map, na kterých jsou zpracována tažení jednotlivých armád. První světová válka je naopak zpracována pouze v jediné mapě, na které není zakreslen průběh frontových linií.

V publikaci je věnován značný prostor hospodářským a kulturním reáliím souvisejícím s dobovými společenskými elitami. Mezi jedno z nejlépe prosperujících ekonomických odvětví patřilo zejména v předbělohorském období rybnikářství. V příslušné pasáži je mu věnován značný prostor. Důkladně jsou na mapách znázorněny rybniční soustavy, jejichž pozůstatky i v současnosti tvoří krajinný reliéf v několika regionech Čech a Moravy.

Čtenář se má možnost seznámit nejen se soustavou rybníků na Třeboňsku, ale také na bývalých panstvích Pernštejnů v Polabí a tento soubor map je doplněn pro srovnání i kartografickými díly umožňujícím srovnání rozdílného stavu jejich rozlohy v letech rozkvětu, postupného úpadku a přítomnosti.

Těžiště knihy se nalézá v částech věnovaných renesanci a baroku. Zpracovány jsou např. různé dobové fenomény – barokní krajina, územní dominia významných šlechtických rodů. Na stránkách knihy se nalézá vyobrazení většiny těchto ekonomických celků. Překvapivá je absence samostatně zpracovaných hospodářských map liechtenštejnského a schwarzenberského dominia. Pouze na str. 268 je alespoň vyobrazena rozloha pozemkového majetku těchto rodů.

Textové medailony jsou věnovány také českým stopám v zahraničí. Otázkou zůstává, proč jsou selektivně zmíněni cestovatelé žijící v 19. století a nikoli ti z odlišných časových etap. Obdobné zjištění platí pro léta, která následovala po roce 1918. Oproti předchozímu textu zde chybí zmínky o architektonickém dědictví, muzeologii či turistice. Naopak velmi důkladně i objektivně je zpracován pohled na negativní činnost člověka v oblasti urbanismu a krajinné ekologie. Autorský kolektiv zde shromáždil mnoho nových poznatků.

Dalším problémem v koncepci této publikace je určitý rys provincionalismu. Mezinárodní aspekty historie českého resp. československého státu jsou zpracovány dosti povrchně. Nelze se dozvědět nic podstatného např. o systému spojeneckých smluv, které měly zakotvovat status quo mezi dvěma světovými válkami a v podobném duchu lze v textu nalézt mnoho dalších detailů.

Akademický atlas českých dějin je reprezentativní publikace, která po estetické stránce uspokojí všechny zájemce o krásné knihy. Listujeme-li jejími stránkami, tak v mnoha vybraných tématech se na nich odvíjí objektivní příběh českých dějin. Bohužel v něm chybí některá odbočení a jiná do něho byla implantována zcela zbytečně. Možná, že mohlo být užitečné rozdělit textovou matérii pro větší přehled a kompaktnost do dvou dílů s vročením letopočtu 1848 jako mezníku. Rozsahu časového období, které následovalo po tomto roce a jeho rozmanitosti, zůstali autoři přece jenom něco dlužni.  Stanislav Vaněk