Okouzlující květy fuchsií z nich činí jedny z nejoblíbenějších přenosných rostlin. A zatímco na slunci je jejich pěstování problematické (nesnesou především přehřátí kořenů), ve stínu prospívají. Nejlépe se cítí a nejkrásnější jsou v mírném a vlhkém počasí. Při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a vody pak vypařují jen minimum. Proto bychom je mohli přemokřit, když je zalijeme v parném dni, ačkoli jsou jinak vláhomilné. K zalévání je ideální dešťovka. Tvrdá voda fuchsiím vyžadujícím mírně kyselé pH nesvědčí.

V souvislosti s bylinkami se do zahrad často doporučuje bylinková spirála. Je ale možné zvolit i bylinkový vrch či pyramidu.
Krok za krokem: Netradiční pěstování bylin

Převislé fuchsie jsou okouzlující v závěsných nádobách. Při jarním přesazování volíme květináč jen o 2 cm větší. Nebude jim vadit, pokud celý proroste kořeny, ba naopak – ale musíme je pravidelně přihnojovat. Při výsadbě a přesazování můžeme využít speciální substrát nebo listovku s kompostem.

Begónie dlouho kvetou

Pro chladné severní strany jsou dlouho kvetoucí a nekonečně rozmanité hlíznaté begónie jako stvořené. Pěstovat můžeme křížence a kultivary převislé i vzpřímené. U těchto nádherných stínomilných rostlin přezimují pouze hlízy, o to je pěstování snazší. Hlízy je možné také zakoupit, musíme je však včas nechat narašit.

Bude se jim dařit v dostatečně prostorné nádobě a v kyprém, mírně kyselém substrátu. Do klasického, metr dlouhého truhlíku jich vysadíme nejvýše pět, můžeme je však proložit subtilnějšími rostlinami – krásné jsou kombinace s převislou molicí (Plectranthus), břečťanem nebo barvínkem.

Trvalky a bylinky

Ve stínu prospívají a vynikají okrasné zahradní kapradiny. Bude se jim dařit ve vyšších, prostorných květináčích, fólií vyložených dřevěných soudcích a podobně. Substrát jim svědčí humózní, obohacený listovkou a vermikompostem. Mezi nejelegantnější patří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), nenáročný a otužilý druh, jen vláhy potřebuje dostatek. Podobně i podezřeň královská (Osmunda regalis) a kapraď samec (Dryopterix filix mas), které jsou vyšlechtěny i do variet s načervenalými, či měděně zelenými, velmi ozdobnými listy. Papratka samičí (Athyrium filix–femina) má raději stín prosvětlenější než zcela temný. Do menších nádob lze vysadit i netík znožený (Adiantum pedatum).

V Přibicích sklízejí exotické fíky. Miroslav Effenberger nasbírá cca deset kilogramů za čtyři dny
Tuzemská exotika: Moravák pěstuje fíky i olivy

Stinné kouty zkrášlí i listem okrasné, na zahradách tolik oblíbené bohyšky a také dlužichy – osvědčený je třeba kultivar Palace Purple. V tmavším stínu vyniknou spíš světlé barvy listů než tmavé, takže efektní budou stříbřité odstíny a panašování.

Z trav stín svědčí rákosníku, bikám, třeslici, bezkolenci a některým ostřicím. Posledně jmenovaná je svěže zelená, elegantní travina pěstovaná v mnoha druzích, z nichž nízké tvoří kulovité drny, trsy vysokých dosahují až metrové výšky.

Udanty rády humus od žížal

Udatna lesní (Aruncus dioicus) je naše původní, až 2 m vysoká trvalka. Kvete v červnu a červenci, načechraná květenství jsou až půl metru vysoká. Kromě původního druhu můžeme pěstovat i řadu kultivarů s ještě dekorativnějšími květenstvími a zajímavě zbarvenými listy.

Podmínkou krásy a zdraví těchto lesních květin je prostorná, hluboká nádoba, kvalitní kyprý substrát a dostatek vláhy. Stejně jako u výše zmíněných kapradin či níže uvedené čechřice prospívá udatně humus. Ten lze do substrátu dodat například v podobě vermikompostu. Buď můžeme žížaly chovat sami (na stinném místě balkonu je pro vermikompostér ideální místo), nebo vermikompost zakoupit. Přidat ho můžeme i k fuchsiím a begóniím, ocení ho i sluncemilné druhy rostlin, protože humus činí substrát kyprý a výživný.

Léčivé rostliny lze užívat mnoha způsoby, můžete z nich udělat například odvary či tinktury, zevně je pak můžete použít mimo jiné jako obklad nebo koupel.
Jak dostat z léčivek to nejlepší? Na čaj se hodí květy, na odvar kořeny a kůra

Dlužichy jsou oblíbené především pro krásné barevné listy. Bývají vděčnou součástí trvalkových výsadeb ve stínu, ovšem velmi působivé jsou i v nádobách. Atraktivní však nejsou jen listy samotné. Z jejch ozdobné, nízké růžice vyrůstají až 80 cm vysoké stonky, které nesou květenství bílých, růžových nebo ohnivě červených zvonkovitých kvítků. Dlužichy kvetou až dva měsíce, a to mezi květnem a srpnem. Většina odrůd kvetení zopakuje, pokud je po odkvětu seřízneme. Substrát vyžadují vlhký, kyprý, bohatý na humus.

Čechřice – bylinka dobrá do omáčky

Z bylinek bude na stinném místě prospívat máta, kterou lze pěstovat vzpřímenou i převislou v mnoha okrasných varietách, pažitka, která může truhlíky ozdobit i svým fialovým květenstvím, dále vytrvalý kerblík i čechřice vonná, jednoletá petrželka, kopr a také estragon, které jsme zmínili již v kapitole o rostlinách vhodných na východně a západně orientované strany.

Vyzkoušet můžete také čechřici vonnou. Tato méně známá, avšak půvabná rostlina velmi příjemně voní, je jedlá a prospěšná pro zdraví. Vějíře zelených listů podobné kapradinám raší časně zjara a vytrvávají až do podzimu. Využít můžeme jejich jemně anýzovou, nasládlou chuť a vůni se stopami myrhy. Čerstvé listy jsou výtečné do salátů, jogurtových zálivek i smetanových omáček. Dodají zajímavou chuť dušené zelenině i kompotům. Podobně lze využít i čerstvé plody, tedy podlouhlé, přes 2 cm dlouhé nažky rostoucí v okolíku.

Při zařizování komunitní zahrady vymezte prostor pro posezení a další aktivity.
Pozvěte sousedy! Proměňte komunitní zahradu v místo, kde lidé rádi tráví čas

Na rozdíl od sluncemilných druhů je těch stínomilných poskrovnu. Polostín a do jisté míry i stín dobře snášejí přizpůsobivé lobelky. Nebesky modré květy má také hajnička poléhavá (Nemophila menziesii), do 20 cm vysoká letnička, jež kvete na jaře a počátkem léta. Jako letničku můžeme pěstovat také netýkavku balzamínu, sultánku či pochvatec šišákovitý neboli africkou kopřivu s pestrými listy, pokud je nezamýšlíme uchovávat přes zimu.

ČASOPIS RECEPTÁŘ