Její projev najdeme otištěn v knize Místopis srdce (1973) pod názvem Každému dni trochu krásy. A té krásy v rozkvetlé zahradě jiřinek nebylo trochu, ale hodně.

Nesmírná krása, která vyvolala další vzpomínku. Vzpomínku na jiřinkové slavnosti v České Skalici, které byly každoročně pořádány na počest kráse jiřinek, pocházejících ze Střední Ameriky a Mexika. Koncem 18. století přišly do Evropy. První jiřinková slavnost se konala v Malé Skalici 14. září 1837 a na výstavě jiřinek tehdy vystavovalo 42 vystavovatelů své výpěstky – celkem tři stovky jiřinek.

Jiřinkový ples
Večer se konal jiřinkový ples, kterého se zúčastnila právě provdaná (12. září 1937) Božena Němcová a stala se královnou plesu. Krásnou, půvabnou ženu doprovázel její manžel Josef Němec.

O dva roky později se jiřinkové slavnosti zúčastnil mladý a talentovaný Bedřich Smetana, kterého jiřinkové slavnosti a krása, kterou zde potkal, inspirovala v roce 1841 k napsání známé a stále hrané Jiřinkové polky. Jiřinkové slavnosti v České Skalici se stávaly příležitostí k setkání nejen pěstitelů neobyčejně půvabné květiny, ale i vlastenců.

Z historie této slavnosti víme, že se těchto slavností zúčastnil spisovatel Václav Kliment Klicpera (i jako vystavovatel květiny), nakladatel Jan Hostivít Pospíšil z Hradce Králové, Ľudovít Štúr (v roce 1840) aj. Ještě jednou se sem na jiřinkové slavnosti vrátila Božena Němcová. Bylo to v roce 1844, kdy přijela s dr. Čejkou z nedalekých Ratibořic, kde byla na dovolené.

Krása okamžiku
Ještě malou chvíli jsem postál u rozkvetlé zahrádky a nechal se unést jiřinkovou krásou, prchajícím a mizejícím okamžikem, který se nedá zastavit. Netrpělivý spolucestující volal, abych pospíchal, že máme před sebou ještě kus cesty. Ze zastavení v Popovicích zůstalo přání: Každému dni trochu krásy!  Josef Pavlík