Vltavín je tektit, neboli přírodní sklo, které vzniklo pravděpodobně po dopadu vesmírného tělesa a jediným myslitelným místem tohoto nárazu je kráter Ries v západním Bavorsku. Tam před 15 miliony let dopadl meteorit o velikosti asi jednoho kilometru a způsobil kráter o průměru 25 km. V jeho centru se dnes nachází malebné historické město Nördlingen, jehož kostel a opevnění jsou postaveny z typické spečené šokové horniny jménem suevit, která vznikla dopadem tohoto meteoritu.

Název vltavín, je odvozen od řeky Vltavy, v jejímž okolí a druhotně i v ní samotné se kameny nachází. Konkrétně jde o oblast v jižních Čechách zhruba od Netolic po Trhové Sviny. Nutno dodat, že vltavíny se také vzácněji objevují i na Moravě a nedávno byly nalezeny i v chebské pánvi.

Vltavíny mají zelenou až hnědozelenou barvu a obsahují bublinky plynů. Dříve byly broušeny, ale posléze, také kvůli plagiátům ze skla, se začal cenit jejich přírodní povrch, který je způsoben dlouhodobým uložením v sedimentech a leptáním přírodními kyselinami. Vltavíny najdeme i na polích, kde jsou však kameny silně erodované a poškozené. Kvalitní kameny bývají dodnes kopány v lesích a na polích. Lokality jsou ovšem již silně vysbírané.

Nyní bych se tedy vrátil k otázce vyřčené minulý týden, tedy co má společného vltavín s perlorodkou. Z výše uvedeného vyplývá, že společné mají jednak oblasti výskytu vázané na území jižních Čech (zde konkrétně z oblasti řeky Otavy a Písku) a za druhé perly i vltavíny jsou krásné, šperkařsky ceněné elementy. Kdyby tento článek psal geolog a filosof Václav Cílek, jistě by dodal, že s křišťálovou čistotou prostředí nutného k přežití perlorodky říční se snoubí nádherná barva a průzračnost přírodního skla, vltavínu. S čímž bych se také ztotožnil. ⋌Jan Goll