Jeho cílem je pozvat místní na maškarní bál, který se koná ve zdejší hospodě v sobotu 22. února.

„Dříve jsme organizovali průvod ve stejný den, kdy byl bál, ale vesnice je hodně dlouhá, vycházíme ráno a končíme pozdě odpoledne. Jít pak večer na tancovačku bylo náročné. Proto nyní vychází maškary týden před plesem," vysvětluje nám za pořadatele akce František Svoboda.

Všechno zajišťují od roku 1978 hasiči, ale doba se mění. Dříve jezdil s průvodem koňský povoz, pak traktůrek s vlekem, který vozil děti, znavené masky i hudební doprovod. Dnes musí všichni pěšky. Měnil se i počet účastníků. Začínala třicítka masek, pak se počet zúžil na patnáct a dnes se díky zájmu mladých opět zvyšuje.

S pokladničkou zvoní u dveří stará čarodějnice. „Lidi nám většinou otevřou. Usedlíci všichni a jsou už většinou přichystaní. Nabízejí nám koblihy, buchty, koláče, chlebíčky i kořalku. Přistěhovalci nás pustí domů zřídka," dělí se s námi o své poznatky šestačtyřicetiletá Vendula Kynčlová, která putuje s maškarami od svých osmi let.

„Líbí se nám to, jsme rádi, že tradice pokračuje," říká Eva Slivková, která pro maškary napekla koláče a nazdobila kanapky. „Teto, pojďtě si se mnou skočit," točí se s jednou z místních seniorek rozparáděný medvěd. Smích a vzájemné škorpení, ale to k maškarám přeci patří.