S osobou sv. Václava a významy s ním spojenými pracovali při své umělecké tvorbě nejen autoři jako Karel Toman, Jakub Deml, Jaroslav Durych či Jan Zahradníček.
Ke světci se v textech svých písní často obracel Karel Kryl (některé jeho písně přezpíval Daniel Landa, ale i v jeho vlastní jsou odkazy k Václavovi jako symbolu českého národa přítomné). O Václavovi zpívá také Jaromír Nohavica, skupina Kantoři a dokonce i Wanastovy Vjecy.
SVATÝ VÁCLAV V KAŽDÉ PENĚŽENCE
Svatý Václav je vyobrazen na současné dvacetikorunové minci, přesněji jde o reliéf jeho jezdecké sochy od Josefa Václava Myslbeka. Socha je umístěna na Václavském náměstí v Praze, Myslbek na ní pracoval přes třicet let. Co je u reliéfu napsáno? Je to téměř zkouška zraku.
"SVATÝ VÁCLAVE, NEDEJ ZAHYNOUT NÁM I BUDOUCÍM!"
PÍSŇOVÉ TEXTY
Pověst vypráví, že až bude českému národu nejhůř, vyjedou z hory Blaník rytíři v čele se svatým Václavem. Vrch Blaník se nachází asi 10 kilometrů od Vlašimi a jsou to vlastně kopce dva – Velký Blaník a Malý Blaník.
Legendu o Blanických rytířích zpracoval také Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.
V textu písně se k nim vrací také Daniel Landa.
Daniel Landa - Blaničtí
Řekni kde tak dlouho jsou, Pane, kdy už vyjedou.
Otče, proč tak dlouho spí, jezdci blaničtí?
Matko, popros už je čas, už se jede na doraz.
Prosím, Bože o zázrak, než nám fakt ujede vlak.
Není lid a není král, jenž by zemi zachoval
A tak Čechy v sekáči skoupí boháči.
V čem tkví peklo. V čem tkví ráj?
Kde je náš posvátný háj?
Mocně zpívá Vyšehrad, píseň kterou bys měl znát.
Kéž má sílu probudit, abys mohl držet štít.
Ona učí milovat, přesně ta tu musí hrát.
Píseň, která učí žít, naučí nás nebořit.
Kéž tu postavíme most, most se jménem Vzájemnost.
Světec kníže chrání zem, vlastním lidem znesvěcen.
V čem tkví peklo, v čem tkví ráj?
Brány se otevíraj.
REF: Res publica - věc veřejná.
Jedna milá zem společná všem.
Res publica - věc lhostejná.
Tam je v módě házet kamenem.
Není vlídná lidstva tvář: sebestředný otrokář.
Nehledíme na nebe, staráme se o sebe.
Zubožená příroda, lacino to neprodá.
Pak se zase šikne Bůh, v nouzi věru věrný druh.
Jak nás ještě odrbat, vymýšlí nás hodný stát.
Není nutno však se bát, už nebude z čeho brát.
V čem tkví peklo, v čem tkví ráj?
Lidi tu zapomínaj.
REF:
Hádej v který skále spí rytíři blaničtí.
V který hoře lože maj, a kdy oře zařehtaj?
Hádej, kde se ukrývaj, hádej, kde leží ten kraj?
Kde tak dlouho můžou být, jak se dají probudit?
Nemá cenu teď si lhát, necháme je pochcípat.
Jó, není to růžové, neboť čeští mužové činí peklo, chtějí ráj…
Blanické už nehladaj.
REF:
Řekni, kde tak dlouho jsou, Pane, kdy už vyjedou.
Otče, proč tak dlouho spí, Jezdci blaničtí?
Matko, popros, už je čas…
Jaromír Nohavica - Legenda o svatém Václavu (a jeho krutém bratru Boleslavovi)
Sto dvacet párů volů jede do Němec, kirilijé, kirilijá,
hřivny stříbra k tomu - co za divná věc? Kirilijé, kirilijá.
Václav, český kníže, k nebi zdvíhá dlaň,
ve znamení kříže Němcům platí daň.
Sláva ti, sláva ti, vévodo náš,
buď pozdraven ty, kdo v péči nás máš.
Je německá říše mocnější než meč,
Václave, buď tiše, modli se a kleč.
Poslušnou svou hlavu sepni k ramenům,
nevěř Boleslavu, bratru krutému.
Na svatého Kosmy, v září to bylo,
v den dvacátý osmý slunce svítilo,
Václav bratrem pozván na hostinu jest,
chystá se věc hrozná, krve bude téct.
Hodovali, pili, Boleslav měl řeč,
Václave můj milý, pozdvihni náš meč.
Na německou zemi táhni v čele vojsk,
Václav sedí němý, neláká ho boj.
Už se nebe bělá, Václav na mši jde,
u vrat do kostela vidí tváře zlé.
Už Václava bodli, už se rodí báj,
kněz Chrastěj se modlí: Sankt ty, Venceslaj.
Boleslav je králem v knížectví českém,
v čele vojska táhne na německou zem.
Čtrnáct let s císařem německým, čtrnáct let se bil,
po letech čtrnácti meč svůj zahodil.
Sto dvacet párů volů jede do Němec,
kirilijé, kirilijá, hřivny stříbra k tomu - co za divná věc? Kirilijé, kirilijá.
Boleslav, ach, kníže, k nebi zdvíhá dlaň,
ve znamení kříže Němcům platí daň.
Teče voda v Labi podél kostela,
bratr bratra zabil jak Kain Ábela.
Kdo z těch dvou je v nebi, a kdo v pekle je,
… tehdy nebyl a nic se neděje
Wanastowi Vjecy - Kde je český král
Dneska už víme, kdo byli Husité
Byli to vrazi dětí, mužů a žen.
Dneska už víme, že vládli teroru
Novicka i rabín každý upálen
Dneska už víme,národní obrození je plné lží,
takový, nafouknutá věc
Dneska už víme, že i Pan Masařík kradl a zradil ve jménu… a rebelie
Dneska už víme, že generál K. G. B tvrdí,že prezident Beneš byl agent Stalina
Dneska už víme, že není bez hříchu v dekretech z jedu presumpce viny tak potichu
Ref: Vyzývám k revoluci srdcí lidu koruny
Svatého Václava
a to co známe dnes to není matka vlast ta naše otčina
Je to jenom zatuchlá administrativa, instituce studená, kterou nikdo v srdci nenosí
Tak pozor tohle není na zkoušku fakt voláme na poplach
tohle není protestsong, je to povstání
Větrají se paláce v rámci defenestrace z oken letí balónky, tak vysoko, až prasknou, padají,
Je ticho, co bude dál, Je ticho a já se ptám
Kde je český král
Kde je český král
Kde je český král
Kde je český král
Dneska už víme
když rudá armáda
dobyla Berlín
znásilnila na sto tisíc žen
tak bagadár jů
no to je paráda
pět tisíc z nich
se pak oběsilo
Devátý květen Praha je vítá
šeříky v rukou je lásky čas
zas Ti samí občané před třemi lety
na Staroměstském náměstí
nadšeně hajlují
a přitom zpívají
Kdeže domov můj
Ta samá partička
za Josefa tatíčka
sepisuje petici
opravte tu zrádkyni doktorku, Miladu
Dost podobný sdružení,
pořádalo srocení
na tom samým náměstí,
aby došli k zjištění že socha Panny Marie,
je z kamene a nelétá
Karel Kryl - Marat ve vaně
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty
dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve,
než stačila odvolat.
Pohled se odvrátí, Koperník v sutaně,
smrtka si obrátí Marata ve vaně,
stránka se otáčí, Koniáš zatleská,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká, smrt bývá nehezká.
®: Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy,
ruka, jež před chvílí hladila ramena,
zkameněla.
Na nic je pero a k ničemu snář,
zemřely Múzy,
to, že se nestřílí, smrt jenom znamená pro anděla.
Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné, není to dojemné.
Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče,
dívej se, člověče!
®:
Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.
Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.
®:
Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha.
Kantoři - Dobrý král Václav
1. Slaven buď a veleben Václave, náš králi
ať je noc a nebo den každý hlas tě chválí
až uslyšíš písně znít zblízka, nebo zdáli
volá v nich tvůj věrný lid:
Václave, náš králi!
2. S námi buď a pomoz nám nésti břímě žití
pevninou přes oceán láska tvá nám svítí
za tvým čistým praporem hrdě jsme vždy stáli
ochraňuj svou celou zem,
Václave, náš králi!
3. Rukou štědrou rozdávej útěchu
a sílu každý náš den požehnej,
ať ho žijem v míru nevadí nám bouře, déšť slunce,
které pálí pomáháš nám úděl nést
Václave, náš králi!
4. A když večer do stínů celý kraj se halí
zkolébáni do svých snů sní i ptáci malí dříve,
než je zlákal sen zpěvem ti hold vzdali
kterým byl jsi pozdraven
Václave, náš králi!
5. Kéž se nám ve jménu tvém naše práce daří všechno,
kam až dohlédnem milostí svou září chcem,
abychom hodnými přízně tvé se stali
přijmi naše modlitby
Václave, náš králi!
Kostely svatého Václava
Český kníže Václav I. byl synem Vratislava a Drahomíry. Jeho dědem byl první doložený český kníže Bořivoj, babičkou Ludmila. O jeho životě vypráví latinská legenda z 10. století Život a utrpení (umučení) svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho (Vita et passio sancti Wenceslai et sanctae Ludmilae, aviae eius), která je známá také jako Kristiánova (Křišťanova) legenda.
Svatý Václav je jeden z nejoblíbenějších českých světců. Nejčastěji bývá vyzdvihována jeho zásluha o rozšíření křesťanství. Jako symbol i tradice sehrály důležitou roli při emancipaci českého státu.
Kostely, které byly zasvěceny knížeti, údajně zavražděnému mladším bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi, lze nalézt po celém území České republiky.
Ostrava
Olomouc - (chrám, katedrála) na Václavském náměstí
Praha (původním chrámem svatého Víta byla románská rotunda knížete svatého Václava), kostel sv. Václava na Smíchově
Letovice (klášterní kostel sv. Václava)
Jindřichův Hradec – hřbitovní kostel
Břeclav
Sušice
Třebíč – pravoslavný (kostel svatého Václava a svaté Ludmily)
Broumov - benediktinské opatství svatého Václava