Kmotři vypravili publikaci do světa ve středu večer v knihovně za účasti autorů Viléma Hofmana, Stanislava Hylmara, Roberta Kvačka, Ivana Matějky a Miroslava Matouše. Václav Rybařík se jako šestý spoluautor setkání nemohl zúčastnit.

Ředitelka knihovny Jana Benešová vysvětlila, jak knížka přišla na svět a zdůraznila, že jde v pořadí o desátou publikaci edice Jičínsko.
„Nápad se zrodil vloni, kdy se v knihovně uskutečnila výstava fotografií na téma II. světová válka a osvobození. Při vernisáži zavzpomínal na válečná léta pan Miroslav Matouš a jeho vyprávění bylo tak poutavé, že jsme se domluvili na tom, že všechno sepíše," popisuje Jana Benešová. Přidali se další autoři.

Čtenáře do válečného období a osvobození v knize zasvěceně uvede Hana Fajstauerová z jičínského muzea, která uvedla i středeční představení knihy. Pak už dostali prostor jednotliví autoři.

Miroslava Matouše zastihla válka v jinošských letech, narodil se v roce 1921 v Nevraticích. Vzpomínal mimo jiné na všesokolský slet a středoškolské hry a na odhodlání bránit vlast. Ivan Matějka (1936 Jičín) vnímal válku z pohledu malého kluka, který v roce 1943 nastoupil do základní školy a vyrůstal v sousedství německých rodin. „S německými dětmi jsme se přátelili a zapojili je do společných zábav, jinak nejmilejší místem pro naše hry byl vrch Čeřovky," líčí bývalý starosta Jičína.

Robert Kvaček (1932 Dvorce) se rozpovídal o klukovských válečných zbraních. „Byl to obyčejný prak a ocelové skobičky, s kterými jsme stříleli po klucích z HitlerJugend." A profesor vypráví, jak utekl mamince a chtěl jet zachraňovat Prahu a nebo jak v berlínském muzeu upozornil, že u defilé metropolí, které byly osvobozeny Rudou armádou, je místo hlavního města Praha snímek Jičína.

Stanislav Hylmar, nejstarší dopisovatel, kterému bude za tři roky sto let, se rozpovídal o svém válečném nasazení. Zubnímu lékaři Vilému Hofmanovi (1937 Jičín) vzala válka tátu, zemřel kvůli odbojové činnosti v koncentračním táboře. Vilém Hofman si vybavuje první roky své školní docházky, kdy se musel učit němčině a ve svých vzpomínkách popisuje i příchod sovětské armády. „Při vzpomínání mi pomohl okresní archiv a muzeum," doplňuje V. Hofman.

Shrnutí živých vzpomínek doprovází dobové válečné fotografie i dobové snímky autorů. Publikace, která připomíná největší ozbrojený konflikt, by neměla chybět v žádné z knihoven.