Karel Šoltys je amatérským malířem, narodil se v Běcharech u Kopidlna a letos oslaví své 90. narozeniny. Od roku 1957 žije na Novém Městě v Jičíně (s přechodnými pobyty ve Studeňanech a Lomnici nad Popelkou).

Pro svoji rodnou obec Běchary vykonal mnohé, rád sem pravidelně zajížděl, byl zde i častým účastníkem hudebních odpolední Léčení hudbou. „Zasloužil se také o založení divadelního ochotnického spolku v Běcharech, pro který psal i hry a sám v něm také hrál, pořádal výstavy obrazů, soutěže o nejkrásnější zahradu apod. Některé z jeho obrazů krajin Jičínska vlastním," informuje aktivní běcharský chalupář Vladimír Turek. Ten malíři, ale i spisovateli kopíroval jeho povídky z malování a jeho pohádky z Běchar a okolí, množil pro rozdávání přátelům. Ani literární tvorba totiž není Karlu Šoltysovi cizí. Historii nazvanou O tom našem malování zachytil právě v takto nazvaném „vzpomínkáři", vydaném v omezeném nákladu pro podkrkonošské výtvarníky a přátele výtvarného umění.

Příhody i fakta z výtvarných plenérů a výstav převážně v našem regionu svědčí o bohaté činnosti Spolku podkrkonošských výtvarníků, který vznikl při novopackém městském kulturním středisku v 50. letech minulého století. K jeho zakládajícím členům patřily dnes již legendy packého výtvarného umění. Tím, kdo tehdy dal spolku dobrý základ a nadaným amatérům odborné teoretické i praktické znalosti, byl učitel Jan Pavlovec. Začal malíře vodit do přírody a vzbudil v nich lásku k malování na celý život. Jednotlivé kapitoly publikace napovídají: Vánoční výstavy ve Studeňanech, Orlické hory u Petra Jiráska, Malování v jižních Čechách, Košťálov 2003, Výstavy v jičínské galerii, v Libosadu, v Německu či v Běcharech, které Šoltys rád zviditelňuje coby své rodiště.

Příběhy i pohádky

Napsal také řadu krásných příběhů, do svých pohádek vymyslel postavu hastrmánka Studeňánka. Pouze to časem nestačilo, vodníček ho zaujal a vznikl zprvu pouze jeho reliéf, později trojrozměrná plastika. Hastrmánek byl umístěn za chalupou ve Studeňanech, kterou Šoltysovi několik let obývali.

Umělec má blízko také k sochařině, už v 80. letech ho okouzlila postava Krakonoše. Drobné suvenýry vyrobené z přírodních materiálů ho inspirovaly k vytvoření téměř dvoumetrové postavy, která byla v roce 1987 vystavena ve Studeňanech, později zdobila interiér hotelu Horal ve Špindlerově Mlýně. Další trvalou ozdobou z jeho dílny je poustevník v Libosadu, ke kterému o mnoho let později dotvořil novou hlavu valdický řezbář Jaroslav Sucharda.

V roce 2004 u příležitosti svých osmdesátin pracoval Karel Šoltys půl roku na výrobě postavy Švejka v životní velikosti. Ten rok zároveň uplynulo 80 let od vydání slavné Haškovy knihy. „Lipové dřevo jsem dostal už někdy v zimě, ve dřevníku vysychalo," uvedl při odhalení dřevořezby Šoltys. který současně vystavil uvnitř studeňanské chalupy i před ní své nejnovější obrazy; největším dílem kromě Švejka byl čtyřobraz Studeňanský kvart.

Jedna ze dvou postav Švejka doposud zdobí vstup do běcharské restaurace v kulturním domě, druhá putovala darem ke Společnosti Jaroslava Haška do Lipnice; další dřevořezba v životní velikosti – postava zahradníka – vznikla o rok dříve a předlohou jí byl tehdejší Šoltysův soused ve Studeňanech.

Výstava obrazů a snímků v knihovně zachytí nejenom proměny zástavby ve vybraných ulicích a na Lidickém náměstí, ale i celkovou přestavbu mezi ulicemi Butovskou, Pod Koželuhy, Luční a nábřežím řeky Cidliny. Otevření výstavy bude spojeno ve čtvrtek 3. dubna v 15 hodin s besedou a promítáním, přístupna bude ve výpůjční době knihovny v pondělí a středy od 8 do 18 hodin, úterý od 10 do 17 hodin, pátky od 8 do 17 hodin a soboty od 8 do 12 hodin, a to až do 30. dubna. 

Více o díle Karla Šoltyse - dřevořezbě Švejka - se jeho slovy dozvíte ZDE: