Nastala mravenčí práce se zjišťováním adres. Velkou potíž způsobovala řada žen, které zde působily jako mladé studentky, časem se vdaly a přijaly jiná příjmení. I to se nějak dařilo rozluštit, a tak bylo do nejrůznějších míst rozesláno na 90 pozvánek. A k nemalé radosti paní kastelánky se v sobotu, krátce před 17. hodinou, začalo hradní nádvoří plnit prvními příchozími. Velké časové rozpětí, kdy zde někteří průvodci působili, přinášelo počáteční ostych. Ten ale trval velice krátce, když se začaly scházet skupinky lidí, kteří zde pracovali společně.

Slavnostní přivítání účastníků, kterých se nakonec sešlo kolem padesáti, proběhlo v Klenbovém sále, který vznikl při posledních úpravách hradní expozice. Přítomné přivítala paní kastelánka a seznámila je se všemi novinkami, které v poslední době peckovský hrad pro návštěvníky připravil.

Slovo zkušeného
Pak promluvil bývalý dlouholetý kastelán Jiří Červenka, který zavzpomínal na některé zajímavé historky ze života hradu, jejichž aktéry byli právě dnešní hradní hosté, bývalí průvodci. Je jasné, že se vzpomínalo hlavně na události humorné.

Po této oficiální části se účastníci vydali na prohlídku hradu. Ta byla zajímavá tím, že na pokyn kastelánky se museli někteří průvodci vrátit o několik let zpět a pro své kolegy přednést část výkladu. Po prohlídce došlo i na malé občerstvení a nekonečné vzpomínání na zážitky z průvodcovské činnosti. Všichni účastníci byli velmi spokojeni a všude bylo možno pozorovat to velké pouto, které je k sobě přitahovalo – totiž hrad Pecku. ⋌Zdeněk Burkert