Popovídají si, proberou své radosti i bolístky, postěžují si na politiku. Oslaví společně svátky i narozeniny a hlavně si pěkně od plic zazpívají. Tento čtvrtek všichni vinšovali svému dvornímu harmonikáři Václavu Broulovi, který slaví osmdesátiny. Právě on má společně s Milošem Kuželkou a Františkem Polákem na starost hudební produkci.

Na téhle skvělé partě je obdivuhodné, že se pravidelně schází už deset let. V záznamech Jiřiny Machové, která sleduje docházku, jsme se dočetli, že setkání důchodců obcí Zboží, Úbislavic, Stavu, Kumburského Újezdu a Dřevěnic se poprvé uskutečnilo v březnu roku 2002 v pohostinství na Stavě. A jsou tu další poznámky.

„Konečně je spravená cesta do ráje – na Stav," píše se v poznámce z roku 2005. Anebo srpen 2009: „Při tomto setkání jsme zapíjeli zánik slimáků." Další záznam vypovídá o tom, že paní Vrabcová slavila šedesátiny a Kobylákovi ukončili svůj pobyt na Proseči. Kolik tehdy prasklo rund, to pomlčíme. Jsou zde i smutnější zprávičky, to když některá židle zůstane už navždy prázdná…

A jak se sami důchodci cítí? „Je mi pětasedmdesát let. Ježibaba jako hrom, děti hodný, barák celkem v cajku. Zdraví slouží, můžu chodit cvičit i tancovat, obsloužíme se, tak co bych chtěla? Jen ti panáci nahoře, aby se nám vylepšili, jiného mně nechybí," říká energická Maruška Boukalová. Její manžel přitakává.

„Musím říct, že jako důchodce žiji nejlíp co jsem kdy žil. Celý život mně chyběly peníze, měli jsme děti, které studovaly a různé výdaje. To nyní necítím. Máme svou chalupu, kde jsou náklady nižší a důchod není tak malý, abychom nevyšli. Navíc jsme dva. Se zdravím je to horší."
Tak aby vám to všem dlouho „vydržílo"…