Netypická byla včera i účast. Obvykle se ke kašně na Valdštejnově náměstí dostaví dva tucty lidí, nyní jich přišlo možná i trojnásobné množství. Navíc předtím, než se řečníci ujali slova, navodily přátelskou atmosféru studentky Lepařova gymnázia svým hudebním vystoupením.

Jak velí tradice, večer moderoval publicista Bohumír Procházka. Vyzval kohokoliv, kdo má co říct, aby neváhal a chopil se příležitosti. Sám ale jako prvního vyvolal bývalého starostu Jiřího Lišku a potom současného, Jana Malého. Bývalá hlava jičínské radnice vyzdvihla důležitost listopadu. „Podívejme se, jaké režimy jsou v dnešním Rusku, na Ukrajině, ale i jinde. V situaci, v jaké jsou dnes, bychom přesně byli, kdybychom v listopadu neprožili události, které dnes vzpomínáme," řekl Jiří Liška.

Jan Malý ke včerejší připomínce připojil jiný rozměr, který je mnohdy poměrně v ústraní. Neuběhlo totiž pouze 25 let od sametové revoluce, ale i 75 let od neméně zásadní události. Současný starosta vyzdvihl konkrétní čísla – počty studentů, kteří doplatili na zvůli nacistického teroru. „Byla to událost krajně negativní a špatná. Pamatujme na ni," vyzval přítomné.    Jan Jireš


S Jičíňáky se rozloučil odcházející starosta Jiří Liška. Na radnici strávil plodných jedenáct let. Předal mikrofon svému nástupci Janu Malému, který se vrátil k historii dávného Listopadu, tomu protektorátnímu. K současnosti sdělil, že na radnici se vaří dobré kafe.

Zuzka Koulová pokřtila vodou z jičínské kašny své dílo, Jičínské sametové noviny. Čtyřicet stránek rozhovorů, vzpomínek, fotografií se díky podpoře města dostává do všech jičínských domácností. Vítáme tuto iniciativu zdola.

Pak moderátor vyzval, že si každý může říct, co chce. Ale zpočátku trochu vyvolával. Zejména první dva jičínské porevoluční poslance Josefa Novotného a Vladimíra Mikana. Ti své vzpomínky pověděli Sametovým novinám a tak se zaměřili na současnost. Novotný, člověk jinak uvážlivý a mírný, sdělil a událostmi doložil, že Miloš Zeman není jeho prezidentem. Zdravotník Mikan se podělil o své zkušenosti se současným vedením v medicíně.

I červené karty se v Jičíně objevily. I rozličné názory. O tom, že Listopad byl předem plánované převzetí moci. Taky, že u nás je jeden a půl milonů žebráků. V prvním případě byl řečník vypískán. Důvod snad nebyl jen v názoru, ale v délce jeho příspěvku. Ale možná měl moderátor vyzvat, aby řekl závěr sdělení zkráceně ústně, bez papíru.

Vzpomínku na Václava Malého z Letné před pětadvaceti léty vyvolal Otčenáš z úst jednoho z řečníků. Kdo chtěl, připojil se. Tak má být.
Pavel Nožička pozval účastníky do kina na Magický hlas rebelky a dokumentární filmy z roku 1989.
Žádná vajíčka v Jičíně nelítala. Nebyl důvod.    Bohumír Procházka