Stojí za to si připomenout, že vznikla jako protest proti nesvobodě a oslava volnomyšlenkářství.
„Jsem si jistá, že hodně mladších účastníků nemá o vzniku akce ponětí," řekla účastnice sobotního vítání. Zřejmě měla pravdu, pamětníků ubývá. Klíčoví organizátoři však počátky zažili, a tak nezbývá, než se jich zeptat.
Psal se rok 1969 a řada Hořických se odmítala smířit s tím, že po letech uvolnění nastává éra normalizace, a tedy utužení režimu. Semkli se a i přes nepřízeň úřadů alespoň v jednom dni v roce vyjádřili svůj trochu jiný názor na společnost. „Tradice vznikla v roce 1969 v době začátku normalizace, v rámci happeningů, které jsme pořádali. Tehdy to byl první ročník. Pokud započteme sedmiletou přestávku, která byla v období 1978 až 1984, tak trvá dodnes," potvrdil Pavel Frait, který je nyní jednou z hlav celé akce.
I letos stál v samotném čele průvodu a nesl Moranu. Procesí vyrazilo po jedné hodině odpoledne. V parku následovala přestávka a potom už kroky účastníků zamířily za město k řece Bystřici. Její rychlá voda pohltila Moranu. Následovalo proniknutí do lesíku a každoroční táborák na mýtince.
„Ano, opečeme si buřta. To je jasná věc." V tomto duchu se vyjádřili hned dva oslovení účastníci, Petr Hnízdil a Tomáš Rais. „Nyní už chodím nepravidelně. Z časových důvodů. „Je to dobrá myšlenka. Spojí se tu nová přátelství a atmosféra je jedinečná. Ne vždy se vydaří počasí, ale dnes ano," řekl první jmenovaný.
Miloš je každoročním, neúnavným účastníkem vítání jara. Nikdy si ho nenechá ujít už jen z důvodu, že vždy při setkání oslaví s přáteli své narozeniny. „Loni sněžilo a mrzlo, letos tu máme sluneční zář. Dřevo bude snad lépe hořet," zhodnotil.
V roce 1989 k odpolední akci přibyl i večerní hudební nášup v Domě kultury Koruna. Večírek, takzvaná „afterparty", se uskutečnil i letos. Mnozí si bez něj vítání jara už neumí představit. „Afterparty se zúčastním, jestli se dožiji večera," svěřil se bujarým hlasem Miloš předtím, než průvod vyrazil. „Počítám s tím, že se to završí v ranních hodinách," dodal Pavel Frait.