Sedmdesát let této velice povedené funkcionalistické stavby, navržené architektem Josefem Kavanem, která byla později zařazena do seznamu kulturních památek České republiky, znamenalo v roce 1937 hodně pro věřící mladé packé církve Československé husitské.
Podívejme se zpět trochu do historie výstavby pro Novou Paku důležitého duchovního stánku, jehož architektura si našla mezi novopackými kulturními památkami své místo.

Počátky

Své počátky měla církev Československá husitská o Vánocích 1919, kdy byla v řadě římskokatolických kostelů po téměř 300 letech konána poprvé bohoslužba v českém jazyce. Za souhlasu mnoha věřících byla radikálním křídlem modernistického reformního hnutí římskokatolického duchovenstva v čele s ThDr. Karlem Farským, který byl později zvolen jejím prvním patriarchou, vyhlášena 8. ledna 1920 v Praze.
Podobně tomu bylo i v Nové Pace. Po založení náboženské obce v říjnu 1920 byly začátky velice obtížné. Věřící neměli místnost, kde by se mohli scházet k bohoslužbám a zpočátku ani ne stálého kněze. Situace se vylepšila po zlepšení hospodářské situace díky církevní dani a darům příslušníků církve. Novopackým věřícím se tak dostalo kněze a díky pochopení ředitele reálky Františka Tomka mohli se věřící scházet k nedělním bohoslužbám v aule reálky. I přes toto zlepšení situace se v roce 1928 věřící spolu s Radou starších rozhodli postavit vlastní bohoslužebný stánek. Realizace této myšlenky si vyžadovala množství obětavé práce, zvláště při získávání financí na stavbu, protože předpokládaná finanční částka na postavení kostela činila 250 000 Kč. 30. srpna 1936 byl slavnostně odhalen základní kámen přivezený s Husince s vytesaným kalichem a stavba byla tak zahájena.
Přes velké potíže, které byly překonávány obětavou prací věřících včetně tehdejšího faráře Václava Falty, a finanční pomocí mnoha věřících, byla stavba Husova sboru, která se může pyšnit tím, že byla od svého počátku výhradně dílem Pačáků, dokončena v polovině roku 1937.
Při slavnostním otevření tohoto duchovního stánku, ve význačný den pro tuto církev, kterého se zúčastnili pozvaní zástupci všech organizací a úřadů, včetně krojovaných skupin, nechyběla ani předvečerní Slavnostní akademie. V den slavnostního otevření Husova sboru 6. července, což je pro tuto církev významný den, vzhledem k upálení Mistra Jana Husa, procházel městem slavnostní průvod, při kterém krojované dívky položily věnce k pomníkům Mistra Jana Husa, Jana Amose Komenského a Padlých legionářů.

Historie

Podobnými slovy seznamoval s historii tohoto duchovního stánku, v úvodu sobotního shromáždění packý farář Aleš Tomčík, zcela zaplněné prostory Husova sboru návštěvníky, včetně hostů, mezi kterými nechyběl ani místostarosta města Ing. Josef Hendrych a probošt církve římskokatolické Karel Exner. Vlastní sváteční mši celebroval packý farář spolu patriarchou ThDr. Tomášem Buttym a královéhradeckým biskupem Štěpánem Kláskem. Mši obohacovala o nádherné tóny chrámová hudba Hylmarova tria. V závěru bohoslužeb předstoupil zástup rodičů se svými malými, ale i s většími děti, před oltář, kde probíhala svátost křtu a později svaté i přijímání věřících.
Na bohoslužby navazovala další část oslav, kterou zpestřili melodramem Oráč a smrt od Johannese von Saaze z počátku patnáctého století Jitka Molavcová a Alfred Strejček. V nezapomenutelné atmosféře svým hudebním, pěveckým a recitačním vystoupením zaujali oba protagonisté všechny přítomné procítěnou interpretací jazykového i myšlenkového monumentálního sporu vdovce se Smrtí o mladou zemřelou manželku, kdy Oráč vznáší proti Smrti žalobu a žádá její spravedlivé odsouzení.
Po tomto představení, kdy oba protagonisté byli odměněni zaslouženým potleskem, navštívili přítomní i vedlejší prostory Husova sboru, kde shlédli výstavu instalovanou k účelům oslav. Nabízené byly rovněž i almanachy Josefa Tomáše „70 let Husova sboru v Nové Pace“. Výstavu lze shlédnout a uvedený almanach je možné si zakoupit i v následujících dnech.⋌ Míla Pour