Jan Levit studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Jičíně a poté na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Cenné praktické zkušenosti získal při ošetřování raněných nejprve v srbsko-turecké válce roku 1912 a později i v první světové válce, kdy působil v několika nemocnicích, např. v Kolíně a v Terezíně, kde léčil dokonce i srbského atentátníka Gavrila Principa.

Po válce byl jmenován přednostou Záložní nemocnice v Praze – Karlíně a později Divizní nemocnice na Karlově náměstí. Kromě služby lékařské se neúnavně věnoval i činnosti vědecké. V roce 1928 byl jmenován řádným profesorem válečné chirurgie na Karlově univerzitě. Za své zásluhy obdržel četná československá i zahraniční vyznamenání. V roce 1934 se stal primářem chirurgického oddělení nemocnice v Praze Na Bulovce, kde působil až do roku 1940, kdy musel z rasových důvodů odejít do ústraní. V roce 1942 byl již jako těžce nemocný odvezen do terezínského ghetta a v roce 1944 byl odeslán transportem do likvidačního koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul.

Věhlasný chirurg
Jan Levit byl věhlasným chirurgem a byl vyhledáván pacienty všech společenských vrstev, včetně nejvýznamnějších osobností světa politiky, vědy a umění. Vedle lékařské vědy bylo Levitovou největší láskou rodné město, jemuž se snažil ze všech sil pomoci a prospět. Díky jeho přispění byla v Hořicích postavena ve 30. letech minulého století Vojenská invalidovna. Za své zásluhy byl v roce 1934 jmenován čestným občanem města.

Toto vše a mnohé další připomíná na deseti panelech výstava Prof. MUDr. Jan Levit (1884 – 1944), kterou připravil Martin Lochovský, student 3. ročníku oboru Prezentace a ochrana kulturního dědictví na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové ve spolupráci s hořickým muzeem.

V měsíci září a říjnu byla výstava prezentována v prostorách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a nyní se představí také obyvatelům Hořic, a to od 10. do 30. listopadu v přísálí hořické radnice.  Oldřiška Tomíčková