Malování se věnujete už pěknou řádku let, máte umělecký obor i vystudovaný?
Mám. Ale výtvarný obor jsem vystudoval až když mi bylo padesát. Malovat jsem začal dřív už jako učitel, což je má profese. První jsem šel studovat tělocvik a češtinu na pedagogickou fakultu. Když jsem šel do školy do Rychnova, tak si ze mě dělali srandu, že tělocvikářů je jako psů. Ale to mě neodradilo. Tak jsem šel. Jenže pak byla spartakiáda a na škole se nás zeptali tak hloupě: Kdo nechce cvičit spartakiádu. No a já jsem nechtěl. Tak jsem zvedl ruku. Jenže ke mně se přidali další a nakonec jsem se dozvěděl, že se začalo řešit, kdo to vyprovokoval. A tak jsem raději rychle přestoupil na jiný obor – dějepis a čeština, u kterého jsem zůstal.

Co jste šel dělat po studiu? Zamířil jste hned za katedru?
Měl jsem nastoupit do archivu do Zámrsku, ale ještě, že jsem nešel.

Proč?
To by bylo neštěstí pro archiv. Do dnešního dne by to tam po mě dávali do kupy. Já jsem sice organizační typ, ale ne na pořádek (směje se)

A tak vaše kroky směřovaly do školy?
Přesně tak. Učil jsem na školách v Rychnově, Dobrém, Olešnici v Orlických horách a pak jsem se zase vrátil do Dobrého. Tam jsem také začal malovat. Podnítil mě k tomu malíř František Michl. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsem se zúčastnil letních kurzů malby a stal se členem Svazu učitelů – výtvarníků. No a tak jsem se k tomu dostal. Z učitelské profese jsem poté ještě učil na Základní umělecké škole v Dobrušce. Jak jinak než výtvarný obor.

Malujete jen krajiny. Nelákalo vás někdy zkusit něco jiného? Třeba portréty nebo akty?
Jen to ne. Jednu dobu jsem sice maloval i figury, ale krajina je má zamilovaná. Ta vám poté nenadává a můžete si jí deformovat podle vlastní představivosti. Kdepak akty nebo malovat podle modelu. Víte, jak dlouho je práce modelu zajímavá? Asi tak první minuta, když už se jedná o delší dobu a třeba desáté sezení. Dejte pokoj. To ne. Krajina je v tomto jiná.

Kde neustále čerpáte inspiraci?
První obrazy byly z mého okolí. Dobruška, Opočno a další. Poté jsem začal hodně cestovat a tak jsem si přivezl řadu inspirací z cest.

Ale asi jen tak s batůžkem takzvaně na blind nevyrážíte?
Většinou jedu na pozvání kamarádů, známých. Učím totiž na letní škole v Dobrušce krajany, co přijedou česky. A jelikož jsem oblíbený, protože spíš s kytarou hodně zpíváme, než abych je trápil s gramatikou, tak se často seznámím, dostanu pozvání a vyrážím za nimi. Takto jsme se dostal třeba do Itálie anebo teď naposledy do Mexika. Tam jsem byl pět neděl na přelomu ledna února.

Takže teď tvoříte obrazy z dálného Mexika?
Přesně tak. Až do konce roku budu v Mexiku (směje se). Bylo to krásné, ale přivezl jsem si jen osmdesát kreseb. Sebou totiž vozím jen skicák a tužku a plátna maluji až doma. Obvykle si však vozím kolem 150 skic.

Jak to?
Nikam mě nechtěli ti moji známí pustit. Kvůli bezpečnosti. Já si myslel, že ráno vyjdu za vrátka a vrátím se až večer, jenže omyl. Když jsem viděl krásné náměty, tak jsem to měl zakázané namalovat. Všude jsou kamery, hned by volali policii a byl by z toho problém. Navíc jsme jeden den vyrazili na kopec, kde byla krásná vyhlídka. Mě se tam původně moc nechtělo, ale budiž, říkal jsem si, že aspoň něco uvidím. Druhý den jsme se dozvěděli, že na tom samém kopci působí skupina prodejců drog – Narkos a že tam mají pole s marihuanou. Mohlo to s námi špatně dopadnout. Od té doby jsem poslouchal na slovo.

Takže jste si užil i pořádnou dávku adrenalinu.
To rozhodně. Je tam velká nezaměstnanost a tak se lidé snaží vydělat, jak mohou. Sotva zastavíte na červenou, už vám někdo myje okna a s nataženou rukou chce zaplatit. Na ulici žongluje s kužely a zase má nataženou ruku, v metru prodávají CD a zase chtějí zaplatit. Snaží se vydělat, kde se dá.

A kde získáváte finance na to své cestování za inspirací?
Já jsem skromný člověk a mnoho toho na cestách nepotřebuju. Navíc si říkám, že doba je nejistá a tak se snažím peníze utratit. Kdo ví, co bude za pár let. A jinak mě živý včely. Jsem vášnivým včelařem. Mám padesát včelstev.

Takže na medu vyděláváte a malováním se bavíte.
No bavím. To také, ale pro mě je to hlavně životní náplň. Malování mám strašně rád a o peníze tolik nejde. Já je tolik nepotřebuji. Vždycky, když tohle řeknu, tak se na mě lidi naštvou.

Kdy se k těm včelám vůbec dostanete. To je taky dost časově náročný koníček?
Rozhodně. Ale jak se udělá teplo, tak přestávám malovat a musím na zahradu a starat se o včely. Vyžadují velkou péči. K malování se pak vracím zase jak se ochladí.

Jakou nejzajímavější zakázku jste dělal?
Nedávno jsem dělal obraz pro Miloše Zemana. Ve Vysokém Mýtě byla odhalována socha Přemysla Otakara II. Oslovila mě paní doktorka Hlavová, která je ve SPOZ a chtěla abych to namaloval. No a nakonec mě ještě přemlouvala, abych udělal ještě repliku, že tento obraz chtějí jako dárek pro Miloše Zemana. Já ale nechtěl. Jelikož pro politiky nemaluju, ale udělal jsem výjimku.

Kolik obrazů jste už prodal?
Já obrazy neprodávám. Jsou pro mě jako mé děti a jsou mým deníkem. U každého si vzpomenu, kdy jsem ho maloval, co jsem u něj prožil. Takže, když, tak namaluju repliku. Lidé by nejraději, abych jim ho sundal na výstavě ze zdi, ale to ne. To nedělám.

Když máte všechny schované, to už ji musí být pěkná spousta?
Mám kolem tisíce obrazů a každý rok přibývá tak stovka nových. Z jednoho velkého pokoje jsem si udělal sklad, kde je mám uložené. Hned vedle zase uchovávám cukr pro včely (směje se).

Z jakých koutů země vaše díla pocházejí?
Z mnoha. Z Řecka, Itálie, Francie, Rumunska, Maďarska. Byl jsem i na Urale v Rusku. Někdo by řekl, že je to strašná cesta, ale nebylo to tak děsný. Nejhorší bylo dostat se do Moskvy. Pak už to šlo. Prožil jsem tam krásný chvilky. Rusové jsou strašně vstřícný. Tady bych umřel hlady, ale tam ne. Mým nejucelenějším a nejrozsáhlejším dílem ale je cyklus šedesáti obrazů s biblickými náměty. Vznikly v letech 96 až 99. Tehdy jsem studoval důkladně Bibli. V Novém Městě nad Metují je vystaveno dvacet z nich.

Vizitka

* 16. března 1945, Opočno

Po maturitě na Gymnáziu v Dobrušce vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové.

Poté pracoval jako učitel na základních školách a také vyučoval na ZUŠ v Dobrušce.

Výtvarný obor vystudoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.