Taky divadlo BOĎI z Jaroměře, které se s Apropem kamarádí a jezdí sem často, bez nároku na honorář. Pardon, ještě se vešli tři psi, z toho jeden nejdůležitější, protože posléze dostal rohy a byl hodným čertem. Nazaštěkal ani jednou a ještě měl na sobě takovou vestičku s kapsami, kam si děti sahaly pro bonbóny. Ale nejdříve bylo divadlo. Obvyklé, s Kašpárkem, princeznou, co se chtěla vdávat, čarodějem a drakem. Ale bylo tam spousta honiček. Bavili se všichni. Náležitě namačkaní, ale to jim nevadilo. Tihle lidi jsou rádi spolu a tělesné blízko milují. Kdo chtěl, udělal si s odbornou pomocí vánoční dekor – věnec se svíčkami, nebo jen svícen. Ostatní si po nadílce dali kafe, čaj, popovídali. Neviděl jsem, že by si někdo na něco stěžoval. Vlastně ano. Už by ten sníh konečně mohl přijít.

Bohumír Procházka