Z divadelní vesnice Dětenice dva – Korálka a Korálovky, Studio Šrámkova domu v Sobotce poslalo rovněž dvě seskupení. Z Libáně dorazila NUM.éra jako loni. Nové jsou Vratné láhve z Kopidlna a žáci 6. třídy ZŠ Komenského z Hořic.

Zajímavý je zrod posledního souboru. Na ZŠ Komenského v Hořicích se doslechli, že je přehlídka, a tak se paní učitelka Havrdová se žáky domluvila a nastudovali Nerudovu známou Romanci, jak Karel IV. popíjí s Buškem. Proto ještě ani soubor nemá jméno. Ale má chuť, a to je hlavní. Zajisté nevyhráli, se zkušenými ostřílenými se nemohou měřit. Ale je to důležité? Podstatné jsou jiné věci.

Divadlo kultivuje. S žáky, kteří chodí do „dramaťáku“, se úplně jinak pracuje. O tom si s paní učitelkou povídáme, a znějí slova jako „mají větší slovní zásobu a umějí slova používat…vědí, jak se mají chovat…umí se koncentrovat na text …“. Pozoruhodné je, že žáci se do naší debaty zapojí a jsou to i jejich názory.

Vyprávěla paní učitelka Vališková, jak nechává děti samotné dotvářet představení. Mnoho režijních nápadů je jejich, samy je vymyslely. Taková práce jinak těší.

Ano, je tu stínohra, převleky, používání jednoduchých rekvizit, jako jsou kbelíky - bubny. Jsou tu už náročné přeměny, nápadité ztvárnění scény, kdy jedna nafukovací žíněnka je chvíli trampolínou, vzápětí, postavena, promítacím plátnem.

Snad s výjimkou jednoho prozaického představení zněla ze scény poezie. I Majakovskij, Jirous, Neruda. Sobotečtí přivezli dokonce Největší poklad světa z vlastní autorské dílny. Představení v exupéryovském duchu napsaly dvě dívky ze souboru.

Poezie, která z jeviště zněla, nebyla lehkým čtivem. Mladí herci, její interpreti, ji museli nejdříve pochopit, zažít. Povedlo se. Přehlídka nebyla soutěžní, porota nestanovila žádné pořadí. Do krajského kola vybrala obě představení Studia Šrámkova domu ze Sobotky.

B. Procházka