V kavárně zastihl jsem jednu, v parádních černých šatech. Nepravou. Maminka se přijela z Turnova podívat na výstavu své dcery. Obrázky na stěnách visely, autorka nikde. Kumštýři jsou zvyklí, že se na ně občas čeká. Zabývají se důležitějšími věcmi.

S pravou, tedy Annou, sedíme na dřevěných schodech. Nakonec přišla těsně včas. Řekla mi, že studuje doktorský program Výtvarná umění na Vysoké škole Umělecko-průmyslové v Praze - projekt Multimediální kniha pro děti. Nechápal jsem. Nechápala, že to nechápu. Naštěstí přišel Jirka, že se začíná.

Na stěně v kavárně byly obrázky mořských panen, na volnou plochu zdi promítal se trailer – sestřih animací. Animací kresbou na počítači. Od stropu visela spousta mořských panen. Jak na ně svítilo světlo, otáčely se. Působivé. Pod pannami hrála (až po projevech) kapela Pijbend. Všude byla spousta lidí, 53. Do Café lodžie vejde se vždycky tolik lidí, kolik jich přijde. Asi museli někteří sedět některým na klíně.
Na zahájení udělala Anna holčičí pukrle, pověděla, že výstava se jmenuje Sirény a Mořské panny, položila řečnickou otázku, jakého pohlaví jsou mořské panny. Přiznala, že má ráda lidi, že se ráda koupe. Že se na koupající ráda dívá. Pak je maluje. Příroda ji po stránce umělecké nezajímá. Taky řekla, že je feministka a pak to vyvrátila. Je vidět, že mluví ráda. Stále čekala na otázky, ale návštěvníci se ostýchali, povídali si s ní soukromě, což je asi nejlepší.

Co znamená kreslená počítačová animace, to poznali diváci na stěně, kam se promítala. Moderní technika umí všechno daleko rychleji, než když se dříve posouvaly papírky, nebo ručičky loutek. Animátoři jsou trochu jako loutkaři. Všechno si dělají sami. Od scénáře, přes kreslení, přes všechny části filmařského řemesla, až pro to pukrle při premiéře.

Kde že je Trnkův Špalíček? Kde je doba, kdy se snímal pohyb po nepatrných částech? Dnešní technika umožní daleko rychlejší práci a v jednom směru kvalitnější. Však za časů Trnkových měly animované filmy úžasný půvab, který trvá dodnes.

Výstava Anny Mastníkové umožňuje nám méně znalým nahlédnout do jednoho druhu kumštu, kde se schází technika, film, ale bez ručního malování by to nešlo.

proChor