Prodaná, Zane
Muhsenová
V roce 1979 arabský otec z Jemenu prodal patnáctiletou Zane a čtrnáctiletou Nadie za 1300 liber mužům ze své vesnice v Jemenu. Ti jim tajně opatřili oddací listy a dívky, nalákané na cizí zemi, se ocitly v zapadlých, primitivních vesnicích. Na denním pořádku byla těžká práce – nošení vody na hlavách a rány despotického otce, kterého museli všichni poslouchat a podřizovat se mu. Starý domov byl pro ně ztracen, jako byli ztraceni jejich dva sourozenci, které sem před nimi otec zavlekl. Ruční primitivní práce na ubohých políčkách, zákeřný hmyz a jedovatí hadi, strašlivé podmínky při porodech, kdy Nadije i dítě málem zemřely. Teprve po šesti letech, prostřednictvím doktora, který pocházel z této vesnice, jejich matka v Anglii dostala od Zane první dopisy (které až dosud někdo zadržoval), kde prosily o pomoc - Zane se chtěla zbavit neduživého manžela, skřeta, kterého nenáviděla. Matce dva roky trvalo, než obstarala pasy a jen Zane směla odjet za cenu, že tam musela nechat dítě. Labilní, apatická Nádija, zastrašená pohrůžkami rodiny, se vrátila do vesnice a řekla: Jsem muslimka, jsem tu šťastná.
Márína Nemotová,
vězeňkyně z Teheránu
V roce 1979 začala revoluce v Íránu proti šáhovi, který hromadil v cizině obrovský majetek z těžby ropy. Šáh uprchl ze země 16. ledna 1979, a po dlouhém exilu 1.února 1979 se vrátil do Íránu ajátolláh Chomejní. Nastalo několik revolučních proudů -fundamentalistický islám, komunismus, levicový islám, monarchimus a příznivci a odpůrci Chomejního. Mládež, dosud klidně žijící a studující, se vrhla do středu dění. Sohejla, Sára, Sírus, Gita, Áraš, Áram, Taráne, Mehrán Kabírí, Šejda – ti všichni se stali vězni v krutém vězení Evin a většina a mnoho jiných byli mučeni, na ulici zastřeleni, ubiti při krutých výsleších nebo popraveni. Márína, tichá, pilná studentka odešla tajně na protistátní shromáždění - udala je učitelka a jejich fanatická ředitelka napsala na seznam 30 dívek, všechny byly policií zatčeny a převezeny na Evin, nejkrutější vězení. První Márína byla hned zbita kabelem do chodidel, vyslýchána a jednoho večera odvedena na smrt ještě se čtyřmi studenty za zeď do pouště ke kůlu. Byla věřící a snad jen Bůh ji zachránil od smrti; přišel pro ni vyšetřovatel Alí, kterému se zalíbila, a vymohl jí doživotí. Postupně jí vymáhal úlevy, a po čase jí nabídl, že si ji vezme. Byl to muslim a za šáha byl i on vězněn v Evinu a ti, kteří jej mučili, zakoušeli jeho pomstu a nenávist. Márína, chtěla–li si zachránit živit, nakonec po dlouhých bojích sama se sebou přestoupila na islám, podrobila se všem zvyklostem muslimů a souhlasila se sňatkem, ač Aliho nenáviděla. Sice měla od něho dům, drahé šperky a jeho lásku - ale naučila jej křesťanské lásce místo hněvu a odpouštění. Květa Turková
