A to významnému umělci raného baroka, jeho dílu a pohledu na dobu, v níž mu osud vyměřil více než šest desetiletí života.

Mezi výstupy tohoto projektu je nutno zařadit několik knih, které se objevily na pultech knihkupectví v několika časových obdobích – na počátku výstavy, v jejím průběhu či s odstupem několika měsíců. Nejnovější publikaci z této řady mohli první čtenáři spatřit na sklonku letošního srpna.

Stal se jí reprezentativní sborník studií a dokumentů, v němž významní odborníci z Národní galerie v čele s ředitelem Sbírky starého umění prof. Vítem Vlnasem i z jiných prestižních vědeckých institucí publikují výsledky svého bádání na poli škrétovské problematiky s přesahem k úzce souvisejícím tématům. Struktura knihy je velmi vhodně koncipována. Jednotlivé příspěvky plně pokrývají veškeré etapy života a umělecké činnosti Karla Škréty – rodové kořeny, pobyt v cizích zemích v letech mládí, návrat do vlasti, právní spory o návrat majetku i osudy jeho syna Karla Škréty ml., který se stal pokračovatelem rodinné umělecké tradice.

Dále se lze dozvědět mnohé i o technické stránce Škrétových obrazů. Mezi obzvláště zajímavé patří stať o rentgenologickém průzkumu a následném restaurování těchto děl. Velice zdařilý je také příspěvek pojednávající o sochařství období baroka a vzájemných, občas napjatých vztazích mezi umělci reprezentujícími odlišné umělecké světy – malířství a sochařství. Obzvláště důkladnou odbornou erudicí se vyznačuje stať o dobové architektuře, jejímž autorem byl prof. Mojmír Horyna.

Vznik dodnes mnoha dochovaných architektonických klenotů je zasazen do kontextu soudobého vývoje a přesvědčivě tak dokazuje, že v daném časovém úseku nebyly české země pouhou kulturní periférií Evropy. Nejen při četbě tohoto příspěvku si tak nelze neuvědomit ztrátu, jíž utrpěl svět dějezpytu umění předčasným úmrtím tohoto významného znalce barokní architektury.

Podrobně je také v příslušné části publikace zpracována problematika Škrétova postavení v soudobé umělecké literatuře i jeho tzv. druhého života včetně pohledu na v minulosti konané škrétovské výstavní projekty.

Poměrně rozsáhlý prostor je v knize věnován edici archivních pramenů. Jsou zde, mnohdy poprvé, publikovány archivní doklady vztahující se k dílu Karla Škréty, a písemnosti, jejichž studiem lze získat nové, zajímavé informace o reáliích jeho rodiny a též o žácích i spolupracovnících, kteří pracovali v jeho dílně. Nechybí ani pasáž věnovaná pramenům, díky nimž byly nově osvětleny některé životní etapy Karla Škréty ml.

Zajímavým příspěvkem, poněkud vybočujícím z nastolené linie, je stať věnovaná Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka, resp. jeho historickému spisování. Tato rozporuplná, ale významná osobnost našich dějin byla současníkem Karla Škréty. Je zde pojednáno o souboru rukopisů, které vznikly úsilím tohoto vysoce postaveného aristokrata, kterému též sloužily mj. jako podpůrné argumenty v otázce jeho osobní cti a šlechtické reprezentace.
Sborník doplňuje soubor kvalitních fotografií, poznámkový aparát, výběrová bibliografie a též přehledně zpracovaný rodokmen rodu Škrétů Šotnovských ze Závořic.

Při pohledu do rozvětvené sítě jmen si někteří čtenáři mohou postesknout nad chybějícím příspěvkem, který by měl být věnován osudům potomků příslušníků tohoto rodu, kteří žijí dodnes v zahraničí, zejména ve Švýcarsku. Ale nad tímto ‚nedostatkem‘ se lze jen pousmát. Díky nově objeveným, dosud nepublikovaným archivním pramenům, o kterých je v textu knihy několik zmínek, se dá brzy očekávat, že se všichni zájemci - nejen o problematiku z oblasti genealogie - brzy dočkají nových, zajímavých zjištění, neboť škrétovské bádání bylo díky nezměrnému úsilí mnoha odborníků posunuto o značný kus kupředu. Tato vydařená publikace to potvrzuje. ⋌ Stanislav Vaněk