Po vystoupení v Kopidlně a Slatinách byl to již třetí koncert o víkendu.

Smetanovci však v plném nasazení a bez úlevy. Plný kostel zavazuje. To, že berou své hudební poslání vážně, dokazuje skutečnost, že 9 skladeb bylo nových, pro vánoční šňůru připravených. Ano, samozřejmě, koledy a písně pro předvánoční dobu vhodné. Sbor neváhá pro tuto dobu aranžovat ani evergreeny, jako třeba Purpuru či Bílé Vánoce. Na druhou stranu zněly tu skladby v originále latinském, italském, anglickém. Bez partitur v rukou zpěváků.

Tedy přesněji, zpěváků bylo šest, zbytek do počtu čtyřiadvaceti dámy. V první části měly šály stříbrné, v závěru bílé. Obecná bolest nedostatku mužů se sboru nevyhne. Dvě části proto, že mezi nimi vystoupili sólisté – hosté. Nejprve s trubkou Tomáš Klazar, poté Simona Tlustá, žákyně jičínské ZUŠ za klavírního doprovodu Pavla Krčmárika.

Netřeba říkat, jak úžasně trubka v barokní architektuře zní. Ale i hlas mladičké Simony byl zážitek. Skvěle uzpívala celý kostel bez mikrofonu.
Mají předvánoční koncerty svůj půvab. Možná je lépe volit výraz adventní. Protože ony jsou přesně tím, co dnes adventu chybí – chvílí spočinutí, zamyšlení, i oddání se prosté kráse. Smíšený pěvecký sbor Smetana pod vedením Vítězslava Čapka k tomu všemu přispěl.⋌Bohumír Procházka