Pořadatelé pozvali v úterý navečer veřejnost tentokrát do obřadní síně, ale ani tady židle nestačily.
Že je fotografie odrazem ke vzpomínkám, to netřeba připomínat. Neboť zůstanou hlavně ty vzpomínky příjemné, nostalgické, hladící. Tady ale nešlo jen o vzpomínky.
Pamětníci pomáhali odborníkům zacelit mezery v historickém bádání. Například – která že ulice vedla od budovy opatrovny. Nebo proč se Tamlovka jmenuje právě tak a proč je Laškovna Laškovnou. Vlastně byla, pokud stála. A proč zmizela lípa před hotelem Paříž, kterému se také říkalo Astra, Stalingrad i Hamburk. A kde asi skončila Masarykova pamětní deska?
Lubomír Brožek, potomek majitele známého Brožkova ateliéru, vzpomíná: „Citlivá vrstva se lila na sklo až na místě. Materiál byl málo citlivý, a proto jen statické záběry. Pozor, nehýbat se,“ říká a pobaveně dodává, zda dnešní barevné fotografie vydrží sto roků, jako jsou stálé fotky, které přítomní prohlížejí.
Velký obdiv patří dámám z jičínského muzea Haně Fajstauerové a Janě Kořínkové, které fotografie uspořádaly, výstavu připravily a na setkání při promítání zajímavě hovořily.
Křest knihy
Tím ale jejich práce nekončí. RMAG vydalo jejich přičiněním dárkovou publikaci Jičínští fotografové do roku 1945. Na 152 stránkách je tu 317 fotografií z Jičína, ale i blízkého okolí.
Najdeme tu samozřejmě ulice, domy a prostranství města, významné osobnosti, ale i rozličné spolky a organizace. Vedle fotografií z Dívčího lycea zalistujeme k císařským manévrům či Fanfární hudbě jičínského Sokola.
Knížka vyšla nákladem 800 výtisků, stojí 300 korun a je k mání přímo v galerii. Bohumír Procházka
