Usměvavá oslavenkyně je plná elánu a optimismu. Dobře jí slouží paměť a s vnučkou ještě nyní diskutuje například o posloupnosti Přemyslovců.

 V mlázovickém domově se prý má jako v bavlnce, kontakt se světem jí zajišťuje rádio. Jeho prostřednictvím sleduje dění doma i v zahraničí. „Už mě to ani nebaví poslouchat, ta politika stojí za starou belu, všichni chtějí vládnout a přitom koukají na svoji kapsu,“ míní stařenka. Když se ptáme, jak se cítí jako stoletá dáma, odpovídá: „Není to nic pěknýho, všechno bolí, mysl vás opouští.“

 Paní Marie se narodila 4. září 1910 v Mlázovicích, žila v Chotči, pracovala v zemědělství. Její velkou láskou bylo divadlo a cvičení v Sokole. V mlázovickém domově ji pravidelně navštěvuje syn s rodinou. Všichni dnes slaví nejen sté narozeniny babičky, ale také padesátiny vnučky Ivany a pětadvacetiny pravnučky Martiny. Všechny se totiž narodily 4. září.

Oslavenkyně Marie Malinová je již třetí obyvatelkou, která slaví v mlázovickém zařízení stoleté jubileum. Domov pečuje o pětapadesát babiček a dědečků převážně ve věku 80 až 95 let. „Jsem tu moc spokojená,“ říká paní Malinová. Samozřejmě pátráme po receptu dlouhověkosti. „No, to opravdu nevím, jedli jsme úplně obyčejná jídla jako na vesnici – kyselo, kyselou polívku, bramborovou kaši. Nikdy jsem se ničemu nevyhýbala, ani žádné práci. Hodně jsme cvičila v Sokole, a někdy jsem byla zlostná,“ prozrazuje na sebe, což přítomní členové rodiny rezolutně odmítají.

„Maminku máme moc rádi, vždycky byla usměvavá, plná optimismu, má ohromného pamatováka, donedávna luštila rébusy a stále je v obraze. Jsme na ni všichni pyšní,“ přiznává její třiasedmdesátiletý syn Josef.