Od té doby uplynulo neuvěřitelných 50 let společného života. Cesta určitě nebyla klidná jako vodní hladina za nejkrásnějšího počasí.

Nebudeme předbíhat a drobek se vrátíme do minulosti. Josef Luštický se narodil 13.5. 1936 jako poslední dítě do rodiny Josefa Luštického z Libonic. Krásné dětství prožil se svými třemi sestrami. Nejstarší Anna, provdaná Jonová, Marie provdaná Michlová, která opustila zdejší pozemský život, když jí bylo čtyřicet, a poslední sestra Drahomíra, provdaná Kudláková.

Josef Luštický po základní škole navštěvoval Zemědělsko– rolnickou školu v Hořicích. Po ní následovala základní vojenská služba v Týnu nad Vltavou. Po ukončení základní vojenské služby se vrátil do rodného města na hospodářství v Libonicích.

Zde taky našel na miletínské pouti Danuši, která se narodila jako nejmladší dítě v domku v Rohoznici rodičům Pourovým. Dětství prožila se svojí starší sestrou Milkou (provdaná Jahelková). Dětství Danuše prožila v lesích a na lukách okolo Rohoznice a Miletína, kam se stále ráda vrací. V Novém Byd〜žově navštěvovala Zemědělsko-rolnickou školu. Z vyprávění se dozvídáme, že skotačila, lezla po stromech a často měla rozbitá kolena.

Jak již bylo uvedeno, první jiskra přeskočila na pouti a nebo na pouťové veselce. Po svatbě začali svůj společný život v Libonicích u Hořic. Bydleli společně s rodiči Josefa Luštického. Jak už to bývá, společné žití rodičů má určité výhody i nevýhody, to určitě ví každý, kdo s rodiči žije pod jednou střechou.

Brzy po svatbě se novomanželům narodil syn Pepík. Po čtyřech letech přišel na svět syn Luboš a do třetice dcera Dana. Vychovávat tři děti bylo určitě hodně náročné. Práce v zemědělství vyžaduje hodně času a pevné nervy. Přes těžký úděl v zemědělství se snažili svým dětem dát co nejvíce.

Nejstarší syn vystudoval medicínu, prostřední Luboš je strojní inženýr a nejmladší Dana obchodnice.
Dá se říci, že za těch padesát let společného života prožívali starosti i radosti. Nejvíce radosti jim asi dělají vnoučata. Nejstarší je Honzík, následují Pepík, Petřík, Evička, Lucka a poslední nejmladší je Ondra. Když se všichni sejdeme, je nás už hodně. Všichni máme maminku, tatínka, dědečka a babičku moc rádi a přejem jim do dalšího společného života všechno nejlepší, samé štěstí a hodně zdraví. (lub)