Moudrý stařec s dlouhými vousy, kloboukem se sojčím pírkem a dlouhou dřevěnou holí, Pán hor Krakonoš letos slaví 450 let. Možná, že je ještě starší, ale jeho první známé vyobrazení pochází z Helwigovy mapy z roku 1561.

 Kdo by si ale myslel, že kartograf Martin Helwig na mapu namaloval vousatého dobráka, pletl by se. Je zde ztvárněn jako démon známý pod jménem Rýbrcoul (německy Rübezahl, slovo Krakonoš je podstatně mladší), který nejvíce připomíná stojícího jelena. V tomto malém nepatrném obrázku je však více symboliky, než by se mohlo na první pohled zdát.

 Rozluštit záhadu tajemného Rýbrcoula se rozhodl Jaroslav Rejman z Hořic, který od útlého věku obdivuje krásu Krkonoš. Paradoxně Hořičák zřejmě jako první upozornil na to, že Krakonoš má letos narozeniny. Až poté teprve zareagoval samotný KRNAP. Rejmanovi ale nejde mu ale jen o badatelskou činnost: ,,Chtěl bych, aby se veřejnost dozvěděla nové informace o vládci Krkonoš.“ Jeho nápadem bylo vytvořit sochu Rýbrcoula, která by ozdobila Krkonoše. Jeden z plánů počítal také se s skulpturou pro Hořice.

 Ač vše vypadalo poměrně jednoduše, situace se značně zkomplikovala. S podrobnostmi vás ale seznámím za chvíli. Nyní bychom se měli dozvědět, co přesně Jaroslav Rejman o Rýbrcoulovi vypátral.

Odborné i populárně naučné publikace vykládají podobu Pána hor různě. Shodují se v tom, že se jedná o pohanského boha, démona, Někde je uváděn jako jelen zkřížený s bájným gryfem, jinde jako jelen křížený s řeckým bohem Panem (faunem). Výrazná podobnost je tu také s keltským bohem Cernunnem.

Hořičák s teorií o Rýbrcoulovi

,,Moje teorie se v některých aspektech poněkud liší. Podle mě jde o jelena s orlí hlavou, není to gryf. Deset paroží symbolizuje desatero božích přikázání a rozeklaný chvost pravděpodobně hlavy chiméry. Svoji pozornost jsem ale věnoval hlavně holi, kterou démon drží. Horní končetiny má přitom rozložené přesně jako symbol státnosti Český lev,“ vysvětluje s nadšením Jaroslav Rejman, Hořičák zajímající se o historii Krkonoš, a pokračuje:

,,Znáte tu hádanku: Ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech? Ta mě právě přivedla k myšlence, proč na Helwigově mapě má Rýbrcoul dřevěnou hůl. Ráno je malé dítě lezoucí po čtyřech, poledne je jinoch chodící po dvou a večer je stařec opírající se o hůl. Večer se slunce sklání k západu a přesně tímto směrem je otočený i Helwigův Rýbrcoul. Jde tedy zřejmě o znázornění životního cyklu.“

Patálie se sochou

Tak to je něco k postavě Rýbrcoula. Jak jsme uvedli výše, Jaroslav Rejman přišel s nápadem vytvořit podobiznu Pána hor z bronzu. Autorkou návrhu je Paulina Skavova, zatím zmenšený model byl zdarma vytvořen v umělecké slévárně v Horní Kalné. Kdy však vznikne socha ve skutečné velikosti, je zatím ve hvězdách. Se svojí ideou totiž badatel seznámil nejdříve ředitele Krkonošského národního parku. Jednání váznou několik měsíců. Podle J. Rejmana si správa parku hraje na mrtvého brouka.

 Tiskový mluvčí Radek Drahný však za vedení KRNAPu vysvětluje: ,,Nápad jsme ocenili, ale nejsme tu primárně od toho, abychom tuto záležitost organizovali nebo na ni poskytovali finanční prostředky. Neshoda zatím spočívá s umístěním. Nemůžeme sochu usadit kdekoliv v národním parku, ale lokality, které jsme navrhovali, panu Rejmanovi nevyhovují.“

Jaroslav Rejman dále usiluje o to, aby zmenšenou bronzovou sošku dostávali jako ocenění hasiči, členové horské služby, zaměstnanci správy národního parku i policisté. Poslední plán se dotkl i Jičínska. Zaujal totiž hořického kamenosochaře Stanislava Fiutowského, který Rýbrcoula zhotovil jako reliéf do pískovce s tím, že by objekt v Hořicích mohl zůstat a souvisel by tematicky s jednou z neznámějších místních skulptur - Krakonošem od Ladislava Šalouna. Bohužel se do dnešního dne nepodařilo najít vhodné umístění. Jedním z dalších kandidátů tak může být i město Trutnov, které Jaroslav Rejman oslovil.

Pokud se Jaroslav Rejman s KRNAPem dohodnou, kam byste chtěli bronzovouplastiku umístit? Spekuluje se o Obřím dole, Harrachových kamenech nebo Peci pod Sněžkou. Líbilo by se vám i jiné místo? Vyjádřit se můžete v diskusních příspěvcích u tohoto článku.