Tento silikát patří do skupiny zeolitů, jejichž charakteristickou vlastností je, že se při zahřívání minerálu prudce uvolňuje volně vázaná voda a kameny začnou jakoby vřít. Odtud pochází i název skupiny z latinského „zein" (vřít, vařit) a „lithos" (kámen). Zeolity nacházejí uplatnění v chemickém průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, najdeme je i v domácnosti jako součást bezfosfátových pracích prášků. Tyto minerály vznikají v různých geologických prostředích, ale vyskytují se především ve vulkanických horninách, jak dokládají nádherné ukázky z dutin vulkanitů z Českého středohoří.
Vzorek heulanditu pochází z Votrubcova lomu na úpatí vrchu Kozákov. Heulandity odtud vytvářejí tabulkovité krystaly, které jsou průsvitné, narůžovělé, někdy až do oranžova. Dobrým vodítkem ke správnému určení může být typický perleťový lesk.
Ve starém lomu
Pokud se vypravíte do Votrubcova lomu, nejlépe z Radostné pod Kozákovem, nepřehlédněte kousek pod lomem chalupu pana majitele, kde provozuje minimuzeum. Ve sbírce má především pěkné velké acháty, jaspisy, ametysty atd., které v takové kvalitě dnes již stěží nalezneme. Také následná návštěva lomu pak může připadat dosti demotivující, jelikož se zde již dlouho neodstřeluje a materiál pod lomovými stěnami je notně probraný.
Sám jsem ale měl štěstí a před několika lety jsem našel celkem pěknou ukázku heulanditu. Pokud zde nenajdete přímo heulandit nebo nezasypete další návštěvníky sesuvem, snad se vám poštěstí natrefit alespoň na pěkný krystal křemene nebo achát, který je možno si nechat přímo u pana Votrubce vybrousit. Jan Goll
