Dle lidové pověry se ten den nesměl nikdo mračit, protože pak by se musel mračit všechny středy až do příští škaredé středy. Podle pana Oty Stěhuly z Pustin bylo „lepčí koupiť mu štamperli, páč kdo by se chtěl každej tejdeň koukať na zakaboněnej ksycht".

Tento, celý život soukromě hospodařící zemědělec, říkal, že „po řádným klůtu se bude křeniť i umerlej" a každý rok na Škaredou středu otevíral láhev vražedně silné jalovcové, určené pro morousy.

Tato středa je lidově nazývána Smetnou proto, že se při ní vymetal komín. Z přípravy na velikonoční pečení vzniklo dvojsmyslné rčení o lenochovi, „kerej svý sedumí svátosti (manželce) vymetá komín jen vo smetný tředě".  Aleš Jaluška