Pan magistr hned v úvodu vysvětlil, že bude mluvit o období mezi -500 až -100, tedy mezi pátým a prvním stoletím před Kristem. A to se jmenuje doba laténská. A jestli ti lidé, kteří tu žili tehdy u nás, byli keltové…

Vlastně mají svůj půvab ve vědě, ty nejasnosti. Dovolují nám různý výklad a nedá se jednoznačně říct, kdo má pravdu. A tak umožňují i rozličné „vztahy" mezi vědci i pseudovědci, vedoucí někdy až k významným pokrčením obočí. Někdy i ke slovům nespisovným.

Pan Mangel se svého úkolu zhostil dobře. Mluvil o místech i o nálezech tam učiněných. A o tom, co všechno můžeme z nich o našich prapředcích usuzovat. Věru byli lidé před dvěma až dvěma a půl tisíci léty dobří řemeslníci. Dokázali tavit (bronz, železo). Dokázali vytáhnout drát. Uměli vykovat tenký plech. Krásné bronzové disky. A nám teď připadl úkol určit, k čemu byly používány. K postrojům pro koně? Nebo něčemu jinému? Vida, další půvab: máme o čem přemýšlet, máme se o čem hádat. Můžeme hned na výstavě v muzeu, ty disky tam jsou.

Běhoun, ležák. To je horní a spodní opracovaný kámen – mlýn. Ano, mleli obilí. Běhoun provrtali, tam nasypali zrní, a točili. Točili a točili. Ručně. Možná pomocí dalšího mechanismu s klikou. Možná, to u větších, točilo do kruhu chodící dobytče, kůň. My hodně staří známe výraz „žentour". Vida, jak dlouho ten princip přežil.

Zruční řemeslníci

A těch krásných ozdob. Dokázali i zlatem pokovovat. O zbraních hovořit netřeba. Meč byl majetek i označení moci. Však ho také tenkrát dávali významnějším lidem do hrobu. U Ostroměře byl doložen nález hrnčířské pece. Nebo keramika. To jsou nejčastější nálezy.

Markvartice, Údrnice, Ostroměř, jmenujme jen některá hradiště, naleziště z okolí. A Češov? Opatrně. Víme o něm málo. To, co zbylo z češovského hradiště je v lese. Průzkum se tam nedělal. Někdejší valy mohly být upravovány později. Tedy Keltové asi ne.

Zajímavá přednáška, mnoho obrázků, fotek. Podaná z pohledu archeologa, pěkně chronologicky. Asi by nebylo od věci pohovořit trochu víc i o tom, jací byli ti lidé v laténské době. Jak žili v rodině, jak byla jejich společnost organizována. Ale to snad zase někdy jindy.

Ještě téma z Wikipedie. Keltští duchovní, druidi, prý zakazovali psaní. Ve skutečnosti se to týkalo jen textů náboženských. Vysvětlení? Co je psáno je i dáno. Může se z toho stát dogma, či si to každý vysvětlí po svém. Vida. A co my? Jak by byl svět jednodušší, kdyby se některým lidem psát zakázalo. Bohumír Procházka