O tom, že sobotecké náměstí Míru už dlouho nereprezentuje město a v jinak malebném centru turisty překvapí jako pěst na oko, se mluví už řadu let. "To, že sobotecké náměstí Míru je především v turistické sezoně nevzhledným asfaltovým parkovištěm, kam se dokáže vměstnat až 80 aut, je zřejmým faktem, kterého si je zastupitelstvo města vědomo. Zastupitelstvo města v prosinci 2020 pověřilo starostu s místostarostou, aby nechali vypracovat studii na rekonstrukci náměstí, která by vyřešila nejen vzhled, ale především redukci parkování a umístění autobusových zastávek," uvedl k plánované rekonstrukci před rokem místostarosta Sobotky Jan Janatka.

Spolu se starostou Luborem Jenčkem oslovili architekta Martina Hilperta, který ve spolupráci s dopravním expertem a s památkáři vypracoval první nástřel toho, jak by náměstí Míru mohlo v budoucnu vypadat. Se studií seznámili na začátku letošního září veřejnost a oslovili místní, aby se k návrhu vyjádřila. "Je to zatím první verze, ještě není nic uvařeno a rozhodnuto. Ale zároveň ta verze není zdaleka surová. V procesu zpracování jsme konzultovali mimo jiné také s Národním památkovým ústavem, který návrh připomínkoval," doplnil starosta Jenček.

Základní škola v Sobotce.
Ředitelka ZŠ Sobotka: Kamera byla vypnutá, holčička se ale zachovala statečně

Na první pohled nejzřetelnější změnou je zrušení diagonálního průjezdu a zachování silnice pouze po dvou stranách náměstí. Vznikne tak obdelníková plocha okolo dominantního morového sloupu a kašny. Výrazně také ubyde prostor na parkování, což je podle starosty jedna z hlavních myšlenek celé rekonstrukce. "V dopravní špičce je možné napočítat na náměstí až 90 zaparkovaných aut. Tato situace je ale dlouhodobě neudržitelná. Tolik parkovacích míst tam ve skutečnosti není, jen si je chaotickým parkováním proti předpisům vytváříme. V novém návrhu je naplánovaných 37 míst a další se pokusíme vytvořit v okolních ulicích," vysvětlil starosta.

S úbytkem už tak nedostatečného parkování ale mnoho místních kategoricky nesouhlasí. "Když třeba někdo ze starších spoluobčanů jede do zdravotního střediska, před kterým je už tak dost málo parkovacích míst, je pro něj jednodušší nechat auto na náměstí a tu krátkou vzdálenost dojít. Stejně pak ještě půjde do lékárny. Ale když se počet parkovacích míst na náměstí zredukuje, navíc bude část sloužit pro rezidentní parkování, nebude už pro využívání dalších služeb kde nechat auto," upozornila starostu jedna z přítomných soboteckých žen na problémy plynoucí z výrazného seškrtání stání na náměstí s otázkou, jestli je vedení města připravené parkovací místa někde v přijatelné vzdálenosti nahradit.

Anketa Jičínského deníkuZdroj: Deník

Podle starosty by bylo vytvoření větší parkovací plochy komplikované kvůli památkářům, majetkovým poměrům i z hlediska prostoru. "Získáváme mylný pocit, že úkolem veřejného prostoru je vytvářet místo pro naše auto, tak to ale není," okomentoval problém s tím, že součástí projektu by mohlo být vytvoření potřebných parkovacích míst v přilehlých uličkách. Problém s parkováním v centru by také mohla vyřešit důsledná kontrola poplatků, které město před několika lety na stání na náměstí zavedlo. První hodinu mají řidiči zadarmo pro vyřízení nezbytností ve městě, má se tak předejít tomu, aby zde turisté nechali stát auto celý den a vyrazili na výlet.

Dalším důležitým bodem studie je změna dopravního režimuv Jičínské ulici. Ta by měla nově sloužit pouze v jednom směru z náměstí ven. Auta přijíždějící od Jičína by tak musela náměstí objet Předměstskou a Turnovskou ulicí. Tím se ale v místech, která na to zatím nejsou technicky uzpůsobená, navýší provoz. "Už teď je to hodně. Projíždí nám pod okny desítky těžkých aut denně. Až tudy budou projíždět i všechna auta od Jičína bude to k nevydžení," uvedla obyvatelka Předměstské ulice.

Chladnými nenechal Sobotecké ani plánovaný nedostatek zeleně na náměstí. V době oteplování center měst a trendu zazeleňování ploch a tím alespoň částečné redukce horka studie do středu náměstí naplánovala pouze čtyři stromy. Podle Hilperta je to na historických náměstích obvyklé, zeleň patřila do parků a náměstí často neměla ani jeden strom. "V tomhle se s panem architektem neshodnu a jsem rád, že památkáři ustoupili a povolili alespoň ty čtyři stromy uprostřed. Ještě před deseti lety by to tak nebylo," dodal Jenček.

Nutnost rekonstrukce náměstí Míru je nesporně nutná a vyžádá si nejednu změnu zavedených zvyků místních. Čekání na ni se ale ještě může protáhnout. Rozsáhlé opravy spojené s nutnými rekonstrukcemi přilehlých ulic, nákupem mobiliáře a dalšími dílčími výdaji se značně prodraží. Bude otázkou pro budoucí zastupitelstvo a radu města, jestli se bude obratně orientovat v dotačních titulech a v případě, že se nějaký vhodný objeví, rychle a pružně zareaguje. "Příští rok to ještě nebude, myslím, že ani ten následující. Ale pokud se objeví vhodný dotační titul, mohli bychom být připraveni kopnout v roce 2025. Pokud ne, tak si tu klidně můžeme malovat obrázky dalších sedm let," doplnil starosta.

KOMENTÁŘ: Estetika a funkčnost nemusí stát v opozici

Kdykoliv se nějaké odvážné město pustí do rekonstrukce historického centra, nemá před sebou snadný úkol. Architekt a vedení města musí umně balancovat mezi požadavky památkářů, rezidentů a občanů, kteří byli celý život zvyklí na určitou podobu, dopravní režim a možnosti. V tom jim navíc rozhodně nepomáhá vlastní individuální představa o tom, jak by střed města měl vypadat a co by měl nabízet.

O razantní přestavbě soboteckého náměstí Míru se mluví už dlouhé roky. Betonový plac plný halabala zaparkovaných aut, motajících se autobusů, turistů a lidí, kteří si jen chtějí dojít na nákup. už dlouho neplní reprezentativní a uvítací účel. Přitom je centrum města plné služeb, takže je pro setkávání lidí a získávání prvních dojmů ze Sobotky ideální.

Návrh na kompletní rekonstrukci náměstí, který vedení města spolu s autorem, architektem Martinem Hilpertem lidem představilo 8. září na veřejném zasedání, přesně s tímto účelem náměstí počítá. A podle očekávání také došlo ke kolizi názorů na to, kdo a jakým způsobem by měl střed města primárně užívat. Ti, kteří do Sobotky dojíždí na nákup, k lékaři nebo do práce, si oprávněně stěžují na výrazný úpytek parkovacích míst, které město zcela evidentně nemá jak nahradit v pěší vzdálenosti od služeb na náměstí. Lidé, kteří na náměstí žijí, mají pochopitelně strach, že ani oni nebudou mít kde zaparkovat, jelikož město v návrhu nepočítá s vytvořením rezidentního stání. Obyvatelé přilehlých ulic rozporují zavedení jednosměrky v Jičínské ulici, která podle odhadů výrazně zvýší frekventovanost dopravy před jejich domy. A všem dohromady vadí nedostatek zeleně.

Právě čtyři stromy uprostřed dlážděného, letním sluncem rozpáleného prostranství jsou třecím bodem pro všechny, kteří se na čtvrteční projednání přišli podívat. Dřívější argument o tom, že památkáři vysazování stromů na historicky nezelených plochách, vzal zjevně kvůli prokázanému zvyšování teploty ve městech za své. Nyní se ale naráží na estetické cítění architektů. Podle Martina Hilperta by mělo náměstí sloužit k setkávání lidí, ke kochání se budovami okolo a k pořádání trhů a dalších akcí. A k tomu by mu více stromů ve výhledu bránilo. Ale v době, kdy teplota v rozpálených centrech měst sahá k padesáti stupňům, si lze jen těžko představit, že by se lidi na lavičce uprostřed náměstí sešli a za příjemné konverzace uprostřed krásného historického centra se svorně pekli na slunci.

Realizace opravy náměstí bude v následujících letech záviset na akčnosti nového zastupitelstva a schopnosti vedení města vyzobávat vhodné dotační tituly. Pokud se to ale v následujícím volebním období skutečně stane, budou mít kompetentní lidé ještě plno práce s sladěním alespoň těch nejdůležitějších požadavků, které veřejnost v souvislosti s tímto provizorním návrhem vznesla. Aby se nakonec z drahého a krásně opraveného náměstí nestalo vlivem opomenutí praktičnosti město duchů.

Rozsáhlá revitalizace loveckého zámku začala letos a měla by trvat až do roku 2023. Postupně dojde k opravě exteriéru, ale také vnitřních prostor zámku.
I přes rekonstrukci je Humprecht přístupný turistům. Návštěvnost je ale nízká

Sobotka - Šrámkovo městečko pod Humprechtem  

Sobotka je město v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín. Je rekreačním a turistickým letoviskem na jižním okraji Českého ráje. Žije v něm přibližně 2 400 obyvatel. Leží asi na polovině vzdálenosti mezi Mladou Boleslaví a Jičínem, 80 kilometrů severovýchodně od Prahy. Historické jádro Sobotky je městskou památkovou zónou.

První ověřená písemná zmínka o Sobotce se datuje do roku 1323, městečko ale vzniklo na místě původního osídlení a jeho založení lze pravděpodobně klást až do 12. století.

Sobotecké panství vystřídalo hned několik významných majitelů. Jeho historie je spjatá s pány na hradu Kost, ale především s rodem Černínů. Za jejich vlády získalo město svou dnešní dominantu - Humprecht Jan Černín nechal na kopci nad městem vystavět lovecký zámek Humprecht. Významný rozkvět zažilo město po první světové válce, kdy se začaly budovat banky, obchody, škola i například sokolovna.

I samotné náměstí oplývá celou řadou zajímavých budov a památek. Stará radnice s přízemím pochází z roku 1570, svou empírovou podobu dostala v první polovině 19. století. V roce 1865 hodinář Prokeš instaloval do věže hodiny s průsvitným ciferníkem, prvním ve střední Evropě. Poblíž radnice stojí divadlo z roku 1850 se zajímavým využitím původního svahu. Strop divadla byl malován podle návrhu Josefa Mánesa, ale výmalba byla po roce 1920 zničena. Mariánský sloup ve středové části náměstí pochází z roku 1747.

Sobotka a její malebné okolí inspiruje odnepaměti umělce, básníky a spisovatele. K nejslavnějším rodákům městečka na okraji Českého ráje zajisté patří básník, prozaik, dramatik a buřič Fráňa Šrámek. Na jeho počest vznikl v roce 1961, původně jako setkání zaměřené na Šrámkovu tvorbu, později se z něj vyvinul multižánrový festival se zaměřením na český jazyk a literaturu. Každý rok se kvůli němu do Sobotky sjíždí stovky lidí ze všech koutů Česka.