Země v úplňku zabarví Měsíc do popelava. Sledujte o víkendu večerní oblohu

Podívaná jen v období kolem novoluní

Zvláštní srpek – nesrpek Měsíce by se měl na obloze poprvé objevit v sobotu 16. září. Den předtím nastane novoluní, kdy bude Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou, takže jej neuvidíme.

„V polovině září 2023 nastane nov a několik dalších večerů bude možné obdivovat krátce po západu Slunce úzký měsíční srpek a také Sluncem přímo neosvětlenou zbývající část měsíčního disku – tento jev je nazýván popelavým svitem,“ uvedl pro Deník královéhradecký astronom Vladimír Socha.

Popelavý svit měsíce:

Znamená to, že vedle zářícího uzoučkého srpku uvidíme i zbytek Luny, ale v utlumeném bledém zbarvení. Sluncem osvícená Země totiž odráží část světla k Měsíci, a to pak osvětluje jeho temnou, tedy Sluncem neosvětlenou část.

„V době kolem novu je při pohledu z Měsíce planeta Země v úplňku. Naše planeta je přitom výrazně větší a na měsíčním nebi září mnohonásobně více než Měsíc na pozemské obloze. Popelavý svit je tedy vlastně sluneční světlo odražené Zemí k Měsíci a zase zpět,“ vysvětluje Socha.

Vedle zářícího uzoučkého srpku uvidíme i zbytek Měsíce, ale v utlumeném bledém zbarveníZdroj: Shutterstock

Arktický led popelavému svitu pomáhá

To, že vedle úzkeho srpku vidíme i zbytek naší oběžnice, tedy způsobuje dvakrát odražené světlo. Pokud bychom byli astronauti a stáli v té chvíli na Měsíci, viděli bychom na černé obloze zářit velkolepou a oslnivou Zemi téměř v úplňku. Průměr Země činí více než 3,5násobek průměru Měsíce, takže její kotouč na měsíční obloze zabírá asi třináctkrát větší plochu. Navíc jasná Země odráží sluneční světlo mnohem lépe než tmavý povrch Měsíce.

Měsíc vydal další ze svých tajemství. Pečlivě ho ukrýval poblíž jižního pólu

„Země je v průměru asi dvakrát až třikrát odrazivější než Měsíc, takže celkově může být na měsíční obloze až padesátkrát jasnější než Měsíc v úplňku na naší,“ vysvětluje vědecko-technický web Scientific American.

Síla měsíčního popelavého svitu se během roku mění, protože se mění intenzita světla odraženého od Země. Na severní polokouli je odražené světlo Země nejjasnější na jaře, protože mu pomáhá arktický led a sníh.

„Během tohoto období je severní polokoule nakloněna ke Slunci a ve vyšších zeměpisných šířkách se stále drží sníh a led. Protože sníh a led odrážejí více světla než vegetace nebo voda, je jaro jasnější než léto nebo podzim, kdy je sněhu a ledu mnohem méně,“ popisuje web Earth Observatory, který informuje o zkoumání zemského povrchu, biosféry, atmosféry a oceánů.

Nejlepší Leonardovo dílo

Naši předkové sledovali noční oblohu častěji a daleko pozorněji než my, takže zářící srpek s kruhem sinavě zbarveného Měsíce dobře znali. Samozřejmě si to vysvětlovali po svém. Podle nich to byl „starý Měsíc v náručí nového Měsíce“, a popelavý svit měli za světlo z průsvitné křišťálové Luny.

Zřejmě prvním člověkem, který odhalil, jak se věci mají a že jde světlo odražené od Země k Měsíci a zase zpět na Zemi, byl slavný renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci.

Na Měsíci vznikl nový kráter. Vytvořil ho náraz ruské kosmické sondy

Ve svém Leicesterském kodexu, který napsal v letech 1506 a 1510, poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch a současně správně vysvětlil takzvaný popelavý svit jako odraz záře Země od měsíčního povrchu.

Své vysvětlení Leonardo da Vinci podal ještě předtím, než Koperník přišel s teorií, že Země obíhá kolem Slunce.

„Jedno z nejlepších Leonardových děl není obraz ani vynález, ale něco z astronomie: vyřešil starodávnou hádanku popelavého svitu,“ konstatoval na portálu Science NASA, zaměřeném na vědecké objevy, americký astronom a spisovatel Tony Phillips.