Indie se před několika dny stala vůbec první zemí, které se podařilo přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Od té doby indická sonda Čandrájan-3 s přistávacím modulem Vikrám a vozítkem Pragján přinesla fotografie míst, první výsledky měření a nyní i první významný objev.

Za nálezem stojí jeden z přístrojů na palubě vozítka nazvaný Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS). Spektroskop podle webu Space využívá k analýze povrchu Měsíce pokrokovou technologii. Na povrch materiálu, třeba horniny nebo půdy, vystřeluje laserové impulzy, čímž vznikne extrémně horká plazma.

Takto vypadal středeční superúplněk na severu Čech.
Modrý superúplněk rozzářil oblohu i v Česku. Vznikly úchvatné záběry

Portál Interesting Engineering doplňuje, že přístroj pak zachycuje světlo z oné plazmy a analyzuje vlnové délky vyzařované jednotlivými prvky, aby efektivněji určil složení materiálu. Nález později sonda potvrdila pomocí druhého přístroje, rentgenového spektrometru Alpha Particle X-ray Spectroscope (APXS).

LIBS v měsíční půdě našel směs hliníku, vápníku, chromu, železa, manganu, kyslíku, titanu a křemíku. Vědcům se nezdála směs ničím zvláštní, než si všimli ještě jednoho prvku - síry. Na tu podle Indické kosmické agentury (ISRO) orbitální sondy operující na jižním pólu Měsíce ještě nikdy nenarazily.

Využití pro budoucí návštěvníky

Indická sonda Čandrájan-3 prošlapává cestu dalším misím, jako je americká Artemis 3. Objevení síry má význam hlavně pro budoucí cestovatele či dokonce obyvatele měsíčního povrchu. Vědci mají větší povědomí o tom, co si budoucí návštěvníci Měsíce nebudou muset dovézt ze Země. Síru budou moci využít třeba na výrobu stavebních materiálů, solárních článků nebo baterií.

Lunární vozítko indické kosmické agentury:

Zdroj: Youtube

Oblast je atraktivní hlavně díky tomu, že by se pod jejím povrchem měl nacházet vodní led. Vodu mohou budoucí návštěvníci Měsíce využít ke spotřebě nebo k výrobě raketového pohonu. Nalezení zmrzlé vody je rovněž hlavním cílem indické mise.

Úspěšná mise

Mezi nedávné úspěchy indické sondy patří i vůbec první měření teploty půdy v oblasti jižního pólu. Experiment zkoumal teploty měsíčního povrchu v různých hloubkách. Výzkumníci poté udělali první „teplotní profil“ dané oblasti.

Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce
Indie přepsala historii. Její sonda přistála na Měsíci, poprvé u jižního pólu

Očekává se, že vozítko bude na lunárním povrchu vykonávat experimenty po dobu dalších čtrnácti dnů. Mimo jiné má v plánu hledat vodík, studovat měsíční atmosféru a seismickou aktivitu.

Po neúspěšném pokusu o přistání na Měsíci v roce 2019 se Indie podle listu The Independent stala teprve čtvrtou zemí, která takového úspěchu dosáhla. Zdolaný milník přitom přišel jen pár dní poté, co do Měsíce narazila ruská sonda Luna-25, která mířila do stejné lunární oblasti.