Zásobovací loď doručila šestnáctého července na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nezvyklou zásilku. V sáčcích a v kontejneru podle magazínu Learning English vyslali vědci ze Spojených států kmenové buňky, které chtějí otestovat na oběžné dráze Země. Pokud by se jim podařilo najít způsob, jak v tomto prostředí vypěstovat miliardy buněk, mohlo by to znamenat velký posun v léčení některých nemocí.

Za projektem stojí výzkumníci z lékařského centra Cedars-Sinai v Los Angeles, kteří spolupracují s Národním úřadem  pro letectví a vesmír (NASA). Jejich cílem je najít způsob, jak vyrobit velké množství kmenových buněk, které by mohly následně produkovat jiný druh buněk existujících v lidském těle, jako jsou nervové či svalové buňky. Chtějí zjistit, zda by díky nulové gravitaci mohly buňky rychleji růst.

Kmenové buňky darovali vědci

Do vesmíru vědci vyslali malý kontejner, ve kterém je kromě sáčků s buňkami i materiál nutný pro jejich udržení při životě po dobu čtyř týdnů. Kmenové buňky pocházejí z bílých krvinek vědců, jež se na projektu podíleli. Schválení jejich použití tak bylo jednodušší. „Alespoň část mého já v buňkách může letět do vesmíru!“ řekl nadšeně jeden z výzkumníků Dhruv Sareen.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS):

| Video: Youtube

Dle serveru Indian Express pak během stejného startu poslali kmenové buňky na vesmírnou stanici také výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu. Ti chtějí zjistit, zda oběžná dráha vyvolá rychlejší stárnutí buněk. Výzkum, který probíhá už podruhé, by měl přispět k ochraně zdraví astronautů, kteří jsou ve vesmíru delší dobu.

Parkinsonova choroba nebo infarkt

V současnosti vědci pracují také na výzkumech, které mají za cíl lépe pochopit rakovinu či zjistit, jestli by léčba kmenovými buňkami mohla pomoci s nemocemi jako je Parkinsonova choroba či s poškozením, které má na svědomí srdeční infarkt. Ač v nich vidí velký potenciál, na Zemi nejsou podle odborníků pro výzkum kmenových buněk vhodné podmínky.

Hlavním problémem je zemská gravitace, která ztěžuje pěstování velkého množství buněk. Pro jednoho pacienta by jich v budoucnu mohlo být potřeba více než miliarda. Problém je podle Jeffreyho Millmana z Washingtonovy univerzity v St. Louis v tom, že se na Zemi musí buňky rozpohybovat v bioreaktorech ve velmi rychlém kruhovém pohybu. „Zejména proto, aby se neshlukly nebo nespadly na dno,“ vysvětluje magazín Smithsonian. Takový pohyb však způsobuje stres, což má za následek odumření většiny z buněk. Právě proto se vědci snaží přesunout výzkum do vesmíru.

Léčba produkty na bázi kmenových buněk je nyní možná jen u pacientů s poruchami krve. Tyto léky obsahují krvetvorné kmenové buňky z pupečníkové krve. Žádná další léčiva, která by využívala druh buněk v současnosti létajících do vesmíru, ale podle Millmana zatím neexistují.