Kliknutím zvětšíteNení pochyb o tom, že ty nejslavnější mumie pochází z Egypta. Nedá se ovšem říct, že jsou také těmi nejstaršími. Poušť Atacama v Chile je nejsušší místo na světě a pochází odtud mumifikační průkopníci.
„Lidé Chinchorro byli úlně první, kdo obýval severní Chile a jižní Peru,“ sdělil fyzický antropolog Bernardo Arriaza z univerzity v Tarapacá, který se zabývá výzkumem v oblasti. „Jsou to pionýři této pouště. Jde o první kulturu, o které víme, že mumifikovala své mrtvé, a to už přibližně od roku pět tisíc před naším letopočtem,“ vysvětlil Arriaza.
Pozůstatky těchto mořských lovců a sběračů, kteří žili na pobřeží Pacifiku přibližně od roku 5450 až do roku 890 před naším letopočtem, nachází odborníci konkrétně v oblasti Arica a Parinacota. V roce 2021 se obě pohřebiště zapsala do světového dědictví UNESCO pro svou nezměrnou archeologickou váhu.
Nejen, že tyto nálezy odhalují detailní balzamovací a pohřební praktiky těchto starověkých lidí, ale také nabízí pohled na to, jak v komunitě fungovaly sociální a spirituální struktury. Příkladem může být zjištění, že tato kultura nevyhrazovala mumifikaci pouze bohatým, jako tomu bylo například v Egyptě, ale naopak se tento rituál vztahoval na úplně každého.
Arriaza věří, že Chinchorro jsou historicky důležití v mnoha aspektech. „Jsou první, kdo začal praktikovat pohřbívací rituály, a také jsou nejstaršími lidmi v této oblasti. A těla, která nyní známe jako Chinchorro, jsou opravdová prehispánská umělecká díla. Jsou uměleckým vyjádřením pocitů a emocí starověkých populací,“ uvedl.
Předci v městských základech
Přestože archeologického věhlasu se pohřebišti dostalo až relativně nedávno, místní odjakživa moc dobře vědí, co se v městských základech schovává. Že mají obyvatelé města Arica pod nohama pozůstatky starověké civilizace, prakticky nelze přehlédnout. Těla jsou pohřbena velmi blízko povrchu, a místní tak na ně narazí prakticky při každém kopnutí do země. Ostatky jsou tak doslova součástí základů města.
Místní Johnny Vásquez, který v Arice žije už šedesát let, pro televizi CNN například zavzpomínal, jak se kdysi dělníci snažili v jeho ulici kopat kanalizaci. „Našli tehdy vrstvy a vrstvy mumií,“ svěřil se. Podobný případ se stal i v roce 2004, když se lidé snažili kopat kvůli novému hotelu, přičemž narazili na kosti, které byly pohřebené méně než jeden metr pod zemí. Místo hotelu na místě vzniklo muzeum, které těmto nálezům vzdává poctu.
Doposud odborníci i laici na místě odhalili stovky mumií. Mezi nálezy jsou i pozůstatky malých dětí. „Půda zde obsahuje vysoký podíl arsenu, který pravděpodobně přispěl k vysoké úmrtnosti populace a také k velkému počtu potratů,“ vysvětlila bioarcheoložka Vivien Standen, která také působí na univerzitě v Tarapacá.
Symboly, které zabíjely
Vědci mimo jiné odhalili, že si tehdejší lidé pomalovávali tělo manganem, pravděpodobně kvůli tradici. Mangan je ale toxický, a proto si nejspíše neúmyslně poškozovali zdraví a urychlovali svou smrt.
I když se může zdát, že život na starověkém pohřebišti může být zneklidňující, obyvatelé města s tím nesouhlasí. „Vůbec se nebojím. Ano, mám tu normální život a domov. Stěží pomyslím na to, že jsou pode mnou mrtvá těla,“ uvedla místní Marina Esquierosová.
Další obyvatelé města berou pozůstatky starověké kultury jako své předky a sebe vnímají jako jejich pečovatele. „Mám pocit, jako kdybychom byli potomci Chinchorro,“ svěřil se Alfredo Guerrero, který zde žije celý život. „Během posledních deseti let jsem cítil, že tohle místo nemůžu opustit. Zůstanu tady a budu rodinu navždy navštěvovat i po smrti,“ dodal s úsměvem.
Místní rybář Jorge Ardiles se na věc dívá stejně. „Byli to rybáři stejně jako my, a stejně jako my byli na tomto místě. A nyní, po tisíci let, jsme přišli a usadili se zde. Tak nějak jsme se začali považovat za jejich nástupce a proto chceme, aby pozůstatky, které tu máme, zůstaly jako dědictví pro naši komunitu. Jsme moderní Chinchorro,“ prohlásil hrdě.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
