Už třicet let vyvíjí česká firma Oritest nástroje pro odhalování toxických a škodlivých látek, využívané například armádní protichemickou jednotkou. Deset let přitom výrazně pomáhají vědci Farmaceutické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Vyvíjí sice jen malou část detekčních trubiček, zato nejdůležitější – nosiče ve formě pelet. Ty obsahují látky, jimiž lze odhalit například nejrůznější smrtelné bojové plyny.

Ze spolupráce už například vznikl používaný model, jenž umí upozornit na přítomnost nervově paralytických látek, jako jsou sarin, soman, tabun nebo VX.

Upozorní na bojové látky

Nejnověji si nechali patentovat novou trubičku, která umí velmi výrazně upozornit na fosgen a difosgen, což jsou dusivé bojové chemické látky. „Původně bílé pelety jsou po nanesení činidla na jejich povrch zbarveny do žluto-oranžové barvy. Následně se při kontaktu s fosgenem nebo difosgenem v ovzduší zbarví do zrakem viditelné tmavě fialové barvy. Pod UV světlem navíc červeně září,“ popisuje odborný asistent z fakulty Jiří Zeman.

Česká vědkyně Petra Szeszula v laboratoři, kde pěstují minimozky
Češka uspěla s inovacemi v medicíně. Vyvíjí lidské minimozky i chytré inhalátory

Inovovaná trubička nyní čeká na případné uvedení na trh.

Aby ve složitých válečných podmínkách bylo možné odhalit přítomné nebezpečné látky co nejrychleji, používají vojáci takzvaný chemický průkazník.

Jedná se o zařízení, do něhož lze vložit až pět různých trubiček, přičemž každá může zkoumat přítomnost jiné chemikálie. Testovat dokáže nejen okolní vzduch, ale i zeminu či kapalný vzorek.

Výzkumný tým Farmaceutické fakulty: Zleva Jiří Zeman, děkan David Vetchý a Sylvie Pavloková.Výzkumný tým Farmaceutické fakulty: Zleva Jiří Zeman, děkan David Vetchý a Sylvie Pavloková.Zdroj: Martin Indruch, Masarykova univerzita

Nízká cena a malá velikost 

Některé české detektory používají nejen hasiči nebo čeští vojáci, ale také další armády NATO. „Mezi jejich výhody patří nízká cena a malá velikost oproti podstatně dražším elektronickým zařízením. Vítaná je i jednoduchá obsluha, vysoká citlivost nebo skutečnost, že pro provoz není potřeba zdroj elektřiny,“ vyjmenovává Zeman.

Testovat senzory reagující na smrtelné bojové látky, podle něj není extrémně rizikové. „Stačí používat méně nebezpečné chemikálie, takzvané simulanty. Mohou být sice rovněž toxické, ale například nejsou těkavé, takže není potřeba zvýšených bezpečnostních opatření, popřípadě se musí provést rychlé testování v digestoři, aby se minimalizovalo riziko. Testování nosičů se skutečnými bojovými chemickými látkami pak provádí kolegovéz firmy, kteří jsou již na to plně vybaveni,“ doplňuje brněnský vědec.

Některé duševní poruchy se odrážejí ve výsledcích krevních testů.
Vědci našli souvislost mezi výsledky krevních testů a duševními poruchami

Ve zdokonalování detekčních systémů hodlají vědci pokračovat. „Vzhledemk současné geopolitické situaci je to neustále zapotřebí. Musíme být připraveni i na možné použití nových, toxičtějších a dosud neznámých látek, pro jejichž detekci by současná citlivost řady detektorů nemusela být postačující,“ upozorňuje Zeman.