Kliknutím zvětšíteJaký může mít umělá inteligence (AI) s tím, co nyní dokáže, dopad na trh práce?
Ivan Sivák: To je hodně frekventovaná otázka. AI, stejně jako jakákoliv jiná technologie, posouvá lidstvo dopředu. Každý takový posun měl dopad na trh práce. AI v tom není výjimkou. Už jsme to zažili například při průmyslové revoluci nebo při vynálezu knihtisku v roce 1440. Technologie vždy porušila nějaký status quo. Každá mince má dvě strany. Pokud se na to ale podíváme z globálního hlediska, není jiná cesta k progresu, než porušit status quo, který není kompatibilní ani s tím, jak fungují zákony fyziky. Pokud se civilizace nebude posouvat dál, dřív nebo později nás něco na tom velkém kusu kamene s názvem Země vyhubí. A posouvat dál nás dokážou jen technologie.
Někteří lidé mají strach, že je AI připraví o práci. Je podle vás oprávněný, nebo jde jen o přirozené obavy, které panovaly například právě i v době průmyslové revoluce?
Ivan Sivák: Jde o přirozené obavy. Ta změna se nestane přes noc. Navzdory tomu občas v novinách vyjde nějaká zpráva o opravdu skokové změně, jako v případě ChatGPT (varianta modelu jazyka, kterou využívají třeba takzvaní chatboti, tedy aplikace, s nimiž může uživatel vést písemnou konverzaci – pozn. red.). To je velký skok. ChatGPT dokáže věci, které mnozí ještě neočekávali. Člověk pak začne přirozeně přemýšlet i nad tím, zda se stejně náhle nezmění také nároky na jeho pracovní výkon. S AI to ale tak úplně není. Změna někde nastane rychleji, někde pomaleji, ale ne přes noc. Naši zákazníci začali používat nástroje AI také ze dne na den, ale jejich zaměstnanci v jejich firmách stále pracují. Ať už z důvodu nějaké supervize, nebo dočasné kontroly.
Chápete takové obavy?
Ivan Sivák: Obavy chápeme, a to nejen jako firma, která se AI zabývá a implementuje ji zákazníkům a firmám. Jednoznačně ale můžeme z praxe potvrdit, že změna nepřijde ze dne na den. Místo toho se asi bude postupně měnit charakter práce. Stačí se podívat do historie. Není to tak dlouho, co přišel internet a lidem diametrálně změnil život. Vznikly úplně nové pracovní pozice, které fungují jen na internetu, a celý svět se stal mnohem digitálnějším. Kdybychom před třiceti lety položili lidem otázku, jak internet změní fungování světa a jejich život, mohli by mít pocit, že deset až třicet let není zas tak moc, a dostali by strach. Ono to tak ale nedopadlo. Všichni si na změnu pozvolna zvykli a zlepšila jim život.
V roce 2022 se objevily aplikace pro generování obrázků. Díla často vypadají, jako kdyby je kreslil člověk. Lidé si také začali psát s chatbotem, jenž jim odpovídal tak rozumně a souvisle, že konverzace připomínala rozhovor s reálnou osobou. AI najednou pronikla do sféry zábavy, snad ještě rychleji, než do oblasti průmyslu nebo byznysu. Jak se na to díváte?
Ivan Sivák: U obrázků to také nebyl skok, ale proces. Hodně to vychází z výpočetního výkonu, který dnes máme k dispozici, a z výzkumu. Principiálně řečeno, generativní neuronové sítě tady jsou už pár let. Není to tak, že by najednou vznikly v roce 2022. Změnil se objem dat, bylo možné aplikovat masivnější množství trénovacích dat. Tohle dokázalo vytvořit aplikace jako Dall-E (aplikace pro generování obrázků – pozn. red.) nebo ChatGPT. Pomohl určitě i výzkum na poli AI.
Jak si správně vykládat zkratku GPT?
Ivan Sivák: GPT je zkratka Generative Pre-trained Transformer (Generativní předtrénovaný transformátor). Slovo „transformátor“ je zde velmi důležité. Jde o speciální typ neuronových sítí, který vychází z výzkumu, tuším, z roku 2016. Ten pochází z laboratoří Google. Tyto neuronové sítě jsou částečně více inspirované přírodou. Stojí na tom, že se v daných situacích dokáží soustředit na ty správné věci. Masivní GPU hardware (grafická jednotka – pozn. red.) tomu šel naproti.
Spustit tyto nové modely nad obrovským množstvím dat, které jsou na internetu k dispozici, bylo z hlediska výzkumných týmů přirozené. Celý svět pozoroval, jak tato technologie dokázala vygenerovat tak úžasné věci. Lidé mají pocit, že kreativní a umělecké záležitosti jsou jejich doménou a že stroje jsou jen nuly a jedničky. Ale je to matematika. Všichni jsme definovaní zákony fyziky. Vesmír hovoří řečí čísel, ať se to někomu líbí, nebo ne. A do jazyka čísel se dá kvantifikovat i kreativita.
Jan Vlk: Tyto aplikace vznikly i díky tomu, že na ně byl k dispozici dostatek finančních zdrojů, a ne zrovna malých. Opět u toho byl Elon Musk s Microsoftem, kteří za financováním open source platformy Open AI stáli. Generování obrázků a současně ChatGPT je vlastně vedlejším produktem vývoje umělé inteligence jako celku. Nikdo totiž zcela přesně neví, kam se to ve finále dostane. Evropa je v možnostech financování a rozvoje umělé inteligence pozadu. Nejen, že zde chybí soukromí investoři, kteří by investovali do velkých myšlenek bez záruky zisku, systém čerpání evropských prostředků na financování je současně zkostnatělý a pomalý.
Měly by firmy i školy s AI do budoucna už vážně počítat?
Ivan Sivák: Asi budou muset i kvůli plagiátorství. Některé univerzity už teď začaly se zpětnou reevaluací svých pracovních procesů. Musí identifikovat to, co potřebují o studentech vědět z titulu učitele. Na druhou stranu modely, i takové jako GPT, studentům pomáhají. Momentálně jde ovšem spíš o inspiraci. AI dokáže napsat esej na nějaké téma, ale člověk pak musí text zkontrolovat, protože tyto modely mají ještě své mezery a navíc mají tendenci být vysoce sebevědomé. Když pak jejich esej člověk čte, má pocit, že to, co v ní stojí, je pravda, i když se v textu píše úplná blbost, jako třeba, že kilo peří je lehčí, než kilo železa. Teď jsem takový program vyzkoušel. Dával jsem mu jednoduché logické hádanky na úrovni základní školy, a on mi odpovídal špatně.
Jan Vlk: Firmy si to už uvědomují, nárůst poptávky po umělé inteligenci je rok od roku enormní. Co se týká vzdělávání v oblasti umělé inteligence, je Česko téměř na začátku. Prakticky se vyučuje až na univerzitách. S výukou musíme začít daleko dříve, už na základních i středních školách. Už nyní za světem zaostáváme, takže v oblasti vzdělávání umělé inteligence je naprosto nezbytné, abychom ji co nejdříve zařadili do vzdělávacího cyklu. My nyní vedeme diskuze s řadou vzdělávacích institucí a mluvíme o tom, jak jim můžeme být nápomocni. Není důležité, aby student získal v rámci AI veškeré akademické znalosti, ale je důležité, aby věděl, jak s ní pracovat a jak funguje v principu.
Může AI zvýšit nároky na absolventy, kteří se budou ucházet o práci?
Ivan Sivák: Myslím si, že pokud nepůjde o nějaké inženýrské či vědecké pozice, tak ne. AI je tu ve finále od toho, aby společnosti pomáhala. Lidé k ní budou přistupovat více uživatelsky. S ChatGPT nebo Dall-E si také hrají miliony běžných uživatelů. Nároky se podle mě změní, ne zvýší. Asi ve stejném duchu, jako když se objevil Office, Word, Excel a PowerPoint.
Jan Vlk: S příchodem umělé inteligence se začíná měnit i způsob, jak se budou řešení vyvíjet. ChatGPT vám nyní sám napíše i kus zdrojového kódu. A v našem řešení BotX vyvíjíme bez nutnosti programování. Takže jednoduše a rychleji (Jde o tzv. low-code/no-code metodu, s níž se navrhují a vyvíjejí aplikace prostřednictvím intuitivních nástrojů a vestavěných funkcí, tedy tak, aby proces byl přívětivý i pro lidi s nepříliš rozsáhlými programátorskými schopnostmi a zkušenostmi. - pozn. red.). Je to postavené na modulárním principu vývoje. BotX může významně posouvat celý trh dopředu.
Jaké nové pracovní příležitosti a uplatnění může v budoucnu AI nabídnout mimo programátorské obory?
Ivan Sivák: Jsou tu například low-code/no-code platformy. (Low-code je metoda, s níž se navrhují a vyvíjejí aplikace prostřednictvím intutivních nástrojů a vestavěných funkcí, tedy tak, aby proces byl přívětivý i pro lidi s nepříliš rozsáhlými programátorskými schopnostmi a zkušenostmi. - pozn. red.) Mění se paradigma softwarového vývoje. Nové uplatnění bude představovat např. práce s těmito nástroji. To bude mít vliv i na tradičně programátorské obory. Dalších nových uplatnění bude velká řada. Líbí se mi pojem Software 2.0, s nímž přišel Andrej Karpathy (počítačový vědec, bývalý ředitel AI a Autopilot Vision ve společnosti Tesla – pozn. red.).
Znamená to, že spoustu věcí, které programuje člověk, by zvládla neuronová síť. AI generující ChatGPT dokáže programátorům také dodat kód. I tam je ale třeba opatrnost. Zkoušeli jsme to a tato AI někdy klade vyšší nároky, než že by pomáhala. Vygeneruje nějaký kód, který sice funguje na první dobrou, ale je v něm chyba. Najít ji si už žádá někoho, kdo je seniornější, než ten, kdo kód generoval.
Setkáváte se v BotX s nějakými protesty třeba z řad technopesimistů nebo skeptiků?
Ivan Sivák: Ne. Věřím, že všichni lidé si uvědomují potenciál technologií a to, jak zlepšují náš svět. Lidé spíš mají tendenci soudit, co je a není možné. „Jo, to ještě dlouho nebude…“ Poslední roky ukázaly, že jsme velmi špatní soudci. Bylo to vidět na příkladu společnosti DeepMind. Přišla s AlphaFold AI, která na základě DNA predikuje 3D strukturu proteinu. V biologii něco takového dlouho představovalo obecně známý problém. Predikovat 3D strukturu proteinu jen na základě DNA bylo velmi těžké a farmaceutické firmy na tom tratily mnoho času a peněz. Spousta odborníků si myslela, že něco takového ještě dlouho nepůjde. Nyní jsme v situaci, kdy AlphaFold začíná postupně využívat celý farmaceutický byznys.
Je možné, že by AI v budoucnu pronikla do všech oblastí každodenního života tak, abychom na ní byli závislí třeba, jako jsme nyní na elektřině?
Ivan Sivák: Myslím si, že určitě ano. Jsem zastáncem toho, že pokud něco neodporuje zákonům fyziky, tak to v principu možné je. Rád bych ale zmínil, že ještě nejsme ve fázi AGI (Artificial General Intelligence, takzvaná Obecná umělá inteligence – pozn. red.). To je další meta, která nás ještě čeká, a nikdo pořádně neví kdy. AI v současnosti řeší specifické problémy natrénované na specifický úkol. Není to obecné. Člověk třikrát šlápne do pedálu a naučí se jezdit na kole, ačkoliv to nikdy předtím nedělal. Tohle AI nedokáže, a proto se v tomto směru hovoří o takzvané obecné umělé inteligenci.
Jak jsou vědci v současnosti daleko s vývojem AGI?
Ivan Sivák: Je lepší o ní uvažovat spíš jako o umělém vědomí, než jen jako o nějakém algoritmu. Existují týmy, které se tím zabývají, a jde o velký a velmi těžký problém. Vědci se ho snaží vyřešit různými způsoby a nikdo ještě přesně neví, jak to pojmout. Možná to souvisí s tím, že nikdo ani přesně neví, co je to inteligence jako taková. Když se zeptáte deseti expertů z oblastí neurovědy, biologie, AI, fyziky či matematiky, dostanete deset různých odpovědí, nebo podobných, ale s nuancemi. Vytvořit AGI je o to větší výzva. Někdo říká, že by se mohla objevit koncem dekády, někdo, že možná koncem století. Myslím si, že to bude něco mezi.
Umělé vědomí zní, jako kdyby AI měla získat něco jako osobnost.
Ivan Sivák: Je to právě stejný problém jako v případě pojmu inteligence. Ještě úplně přesně nevíme, co to je. Z toho důvodu se termínu „umělé vědomí“ vyhýbají i odborníci a řekl bych, že oprávněně. Není to až tolik vědecký pojem, spíš lidský. Ačkoliv člověk nedokáže vědomí výstižně popsat, ví o sobě, že zrovna při vědomí je, a ví to i ostatní kolem něj. Existují také různé teorie. Nejrozšířenější je ta, že vědomí je spíš lidská iluze, že ve skutečnosti jsme spíš analytičtí, byť velmi komplexní a komplikovaní, a vědomí vychází z té obrovské komplexity. Ale jsou to spekulace.
Pokud by AI mohla být kreativní a tvořit, měla by umět v díle odrazit svůj názor na zpracovávané téma a svoji emoci, která se k němu váže. Když si přitom píšete s některými chatboty, neustále vám zdůrazňují, že jsou to jen programy, co nemají názor a necítí emoce. Mohla by tedy AI opravdu nahradit i umělce?
Ivan Sivák: Myslím si, že teď možná ještě nejsme v bodu, kdy by AI opravdu dokázala nahradit lidské umělce. Nicméně, co se týče ChatGPT, jemuž někdo říká 3,5, tak po dobu, co tu spolu mluvíme, v laboratořích vzniká ChatGPT 4 a další Dall-E, stále dokonalejší verze. Podle mě budou schopné substituovat i tvůrce v uměleckých profesích, ale možná jsou to moc silná slova a nemusíme být tolik exkluzivní. Není to binární, nemusí to být tak, že buď člověk, nebo stroj. Můžeme v tomhle ohledu koexistovat.
Co ale zmíněná kreativita bez emocí?
Ivan Sivák: Emoce budou u AI přítomné víc a víc a možná už v ní trochu jsou. Emoce jsou z pohledu AI nebo výpočetní perspektivy také o určité formě výpočtu. Z pohledu neurovědy je populární rapidní rozhodování. Když jste na savaně v Africe a vidíte lva, dostanete skrz emoce informaci, že máte utíkat. Nemůžete nad tím přemýšlet. Tvorba je produkt evoluce, který nám umožnil přežít. Na nebezpečí musíte okamžitě zareagovat. Za emocí je ale nějaký analytický výpočet. AGI by už z podstaty měla být o dost dál, než lidé. Protože pokud je něco opravdu obecného, tak jako člověk, a má to k dispozici ohromný výpočetní arzenál, mělo by to člověka předčít. Už jsme ale zase spíš ve spekulativní rovině.
Mohla by AGI v budoucnu nahradit všechny lidské profese?
Ivan Sivák: Jsem toho názoru, že ano. Bavíme se nyní i o využívání robotů, kteří by zastali fyzickou práci. Už teď vznikají například Tesla Boti, humanoidní roboti, co by jednou v budoucnu mohli být vybaveni AGI. Jakmile budou hotoví, je vymalováno. Tam zatím ale nejsme.
S Tesla Boty by se společnost mohla změnit k nepoznání. Mohla by AGI přijít s řešením, jak by se s tou proměnou mohli lidé vyrovnat, například s návrhem nového sociálního systému a podobně?
Ivan Sivák: Myslím si, že ano a že bude v tomto ohledu i kreativní. Zní to jako diametrálně odlišná záležitost, ale AI je už dnes v některých ohledech kreativnější, než člověk. Dobře to bylo vidět, když hrála šachy. Tam je už dál, než lidé. O Magnusi Carlsenovi se říká, že je to nejlepší šachový hráč na světě, jeho FIDE rating (šachové skóre – pozn. red.) se blíží k 2900. Když to srovnáme s AI jako třeba AlphaZero, tak ty jsou estimovány někde na úrovni zhruba 3400 či 3500. V té ohromné síle se právě začíná projevovat ona ohromná kreativita. Některé tahy AI dokáží překvapit i šachové velmistry. Bylo to velmi dobře poznat při tom, když AI Alpha Go hrála go (stolní hra – pozn. red.). Při tom šokovala.
Vzpomenete si na nějaká další překvapení od AI v podobných oblastech?
Ivan Sivák: Ještě bych mohl zmínit Alpha Tensor, jeden z posledních počinů společnosti DeepMind. Ten překvapil v oblasti matematiky. Nezní to sice tak atraktivně jako třeba Dall-E, ale tahle AI přišla s novou vlastní matematikou, která dokáže multiplikovat matice efektivněji, než naše současné matematické instrumenty. Z pohledu odborníků se to dá považovat za enormně kreativní.
Dokázala by AI řídit stát?
Ivan Sivák: V tuto chvíli je to možná nepředstavitelné, ale pokud budeme někdy svědky AGI, tak by podle mě něco takového opravdu šlo delegovat na takové entity. V současnosti je to ale spíš science fiction. Mohli bychom spekulovat o tom, jaké to může mít důsledky na etiku a na morálku a jak budeme tyto mechanismy kontrolovat. Existuje tu spousta spekulativních oblastí, o jejichž konečné podobě zatím jako lidé nemáme přesné představy. O to je lepší, že máme ještě čas se tomu věnovat. Jsou týmy, které se zabývají jen etikou AI.
Jan Vlk: Ano, řízení je málo představitelné, ale stejně jako pro firmy, bude umělá inteligence pro stát znamenat zásadní milník. Já to vnímám jako začátek konce psaní složitých systémů, které zastarají v momentě jejich spuštění. To je spíše tak na samostatný článek, jde o velké téma. Jen namátkou, pro predikce a plánování se dnes využívají složité matematické algoritmy, které neumí zohlednit další proměnné a neumí se učit. S AI mohou predikce docílit daleko lepších výsledků. Je důležité vést diskuze už nyní, už jen proto, aby se vláda mohla lépe rozhodovat.
Jak moc je pro AI důležité umět predikovat?
Ivan Sivák: AI je hodně o predikcích. Má to přesah i do byznysu. Navíc jedna z významných věcí, která odlišuje lidi od zvířat a nižších forem inteligence, ať už to slovo znamená cokoliv, je schopnost simulovat budoucnost. Jde o jednu z významných funkcí našeho kognitivního aparátu a mozku. Jedná se o velmi náročný proces. Umět dělat opravdu logická a informovaná rozhodnutí by mělo být prioritou státu i vedení obecně. Predikce budoucnosti je důležitá nejen v oblasti AI. Například astrobiologové se zabývají možnostmi mimozemského života a predikce je zde vnímána jako velmi důležitý ukazatel. To, co civilizaci posouvá kupředu, je její schopnost predikovat budoucnost.
Jan Vlk: Umělá inteligence je primárně o datech. Pokud dokážete AI model nakrmit historickými informacemi a zkombinovat s nějakou semi-supervizovanou technikou, můžete si modelovat situace s daleko vyšší přesností. Což může politikům významně pomoci v plánování reforem. Tento způsob predikce dokáže být daleko přesnější a zohlednit i to, nad čím by člověk normálně neuvažoval.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
