Studie na myších, provedená v roce 2018, ukázala, že jsou-li po dobu jednoho měsíce krmeny výhradně ekvivalentem „západní stravy“ s vysokým obsahem nasycených tuků, cukru a soli, bez přístupu k čerstvému ovoci, zelenině nebo vláknině, začne se zvyšovat počet imunitních buněk v jejich krvi, a to stejným způsobem, jako kdyby je infikovaly mikroby. 

Tuto studii nyní nově doplnil mezinárodní vědecký tým, který zjistil další varovnou informaci: stav „poplachu“, který spouští v imunitním systému nezdravá strava, by se mohl v organismu udržet dlouhodobě. Vědci na to přišli díky nedávnému výzkumu zaměřenému na to, co a jak si náš imunitní systém uchovává v paměti z „bitev“, které v minulosti vybojoval. Informuje o tom Science Alert.

Po nezdravém jídle se tělo dlouho obává dalšího útoku

„Nezdravá strava vedla u myší k neočekávanému zvýšení počtu určitých imunitních buněk v krvi, zejména granulocytů a monocytů,“ uvedla již v roce 2018 členka původního výzkumného týmu Anette Christová z univerzity v Bonnu. 

Nárůst počtu těchto bílých krvinek napověděl vědcům, aby se zaměřili na to, jaké geny myší strava aktivuje. Zjistili, že jde o geny obsahující progenitorové buňky (progenitory), tedy buňky bez schopnosti sebeobnovy, zodpovídající za zvyšování „armády“ imunitních buněk. Přičemž důležité je to, že právě progenitory mají při řešení biologického útoku určitou paměť.

Zajímavosti o hubnutí.
ZAJÍMAVOST: Obézním lidem to podle vědců myslí pomaleji

Jinými slovy, pokud tělo jednou zareaguje na jednostrannou stravu v rychlém občerstvení, ani návrat ke zdravému stravovacímu režimu nemusí stačit na to, aby byla tato reakce úplně zrušena, což může mít pro naše celkové zdraví určité důsledky.

Když se myši po měsíci experimentu vrátily ke své pravidelné obilné stravě, zánět zmizel, ale genetické přeprogramování, které udržovalo myši ve „zvýšené pohotovosti“, tedy citlivější na budoucí útok, přetrvávalo dál.

„Teprve nedávno se zjistilo, že vrozený imunitní systém má určitou formu paměti. Obranyschopnost těla zůstává po prodělané infekci v jakémsi stavu cvičného poplachu, takže může rychleji reagovat na nový útok,“ uvedl vědec Eicke Latz z univerzity v Bonnu. 

Nebezpečných infekcí ubývá, ale špatná strava je může nahradit

Takovou reakci vyvolává v organismu většinou infekce, ale v tomto případě šlo o ekvivalent fast foodu. Podle vědců to může znamenat, že v budoucnu může v organismu snadněji dojít ke vzniku zánětu, a tím i k problémům, které jsou s ním spojeny, jako je třeba cukrovka typu II. Důkazy o tom máme sice zatím jen z pokusů na myších, ty však byly vybrány k experimentům právě pro jejich genetickou podobu s lidmi.

Pokud by se v našem těle odehrávalo totéž, mohl by to být další důkaz o vztahu mezi nezdravou stravou a zdravotními problémy, jako je cukrovka typu II, obezita a problémy se srdcem, tvrdí vědci.

Antické rychlé občerstvení v Pompejích
Mimořádný objev. Archeologové v Pompejích nalezli antický fast food

Na základě vyšetření 120 myší vědci také identifikovali „senzor rychlého občerstvení“ uvnitř imunitních buněk. Zdá se, že jde o signalizační systém s názvem NLRP3 inflamazóm, tedy pyrinovou doménu rodiny NLR obsahující protein 3. Jde o proteinový oligomer, jenž je součástí vrozené imunity a aktivuje prozánětlivé procesy. Podle vědců je to právě tento systém, který vyhledává stopy po nezdravé stravě, i když přesný způsob, jak to funguje, zatím neznají.

„I když množství smrtelných infekcí a životu nebezpečných virů v dnešní společnosti klesá, máme tu další varovný signál, že toto zlepšení celkového zdraví populace srážíme na druhé straně špatnou stravou a nedostatkem pohybu,“ uvedli vědci ve studii, která vyšla v odborném titulu Cell.

„Tato zjištění proto mají důležitý společenský význam. Základy zdravé výživy se musí stát mnohem významnější součástí vzdělávání, než je tomu v současnosti,“ uvedl Latz.