Zjistili, že třetina druhů vytrvalých bylin mírného pásma si pro jarní nastartování sezony „připravuje“ květy už před zimou. Právě to stojí za úspěšným jarním prvenstvím rostlin mírného pásma, vysvětlila za ústav Mirka Dvořáková. I mezi rostlinami totiž panuje řevnivost, když soupeří o přízeň hmyzu. Svých opylovačů. A ani slunečních paprsků nemusí být všude dost.

Dvořáková odkazuje na výsledky studie, které byly publikovány v prestižním časopise New Phytologist. Více než třetina druhů vytrvalých bylin v mírném pásmu se na úspěšný jarní start připravuje tím, že si své květy chystá tak trochu „nanečisto“. A to dávno předtím – opravdu hodně dlouho – než můžeme spatřit jejich krásu či cítit jejich vůni.

Detailní zkoumání dlouho známého jevu

„Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou – a přilákají tak první opylovače, což se pro ně stává velkou konkurenční výhodou,“ vysvětlila Dvořáková, co se pod pojmem preformace skrývá: pracovat na své budoucnosti, když je ještě ošklivo – a jakmile se objeví vhodné podmínky, vystrčit, co už je vlastně hotové. Nebo skoro hotové. Že se to děje, je známo už dlouho – dosud však tento jev nikdo nezkoumal systematicky.

Botanický ústav to změnil. Jeho vědci zjišťovali, jak se 330 druhů bylin mírného pásma chystá na jaro. Tvoří se v přezimujících pupenech listy, květy – nebo dokonce květenství? Výsledek poměrně překvapil, konstatovala hlavní autorka studie Renáta Schnablová z oddělení populační ekologie.

Třetina druhů má náskok před konkurencí

Až 34 procent druhů mělo založené květy, u některých již dokonce byly plně vyvinuté. Taková rychlost je v zeleném světě konkurenční výhoda: umožňuje na jaře kvést jako první, mít jarní opylovače jen pro sebe – a často zajistí úspěch na místech, která sezonu vhodnou k růstu nabízejí jen po krátký čas. Což může být třeba ve vysoké nadmořské výšce, ale například i v podrostu listnatých lesů.

Překvapením je množství druhů rostlin, které předvytvoření květů v pupenech využívají v rámci přípravy na novou vegetační sezonu. Dosud to bylo známo přesevším u druhů tundry a vysokohorských oblastí, u nichž je zřejmé, že si prostě musí pospíšit. Že jich je tolik i v našich podmínkách, se nečekalo.

„V našich podmínkách byla preformace popsána jen u několika málo jarních cibulovin,“ upozornila Schnablová, jaké poznatky mění nová zjištění jejího týmu. „Naše práce tak představuje první rozsáhlou studii pokrývající široké spektrum ekologicky a fylogeneticky odlišných bylin,“ vysvětlila přínos výzkumu, na němž se podíleli i partneři z univerzit.

Vývoj květů v pupenech ještě před zimou

- Zkoumání prokázalo, že preformace je poměrně častá například u kontryhelu, ostřice, pryšce, kakostu, prvosenky či plicníku

- Studie ukázala, že většina preformujících druhů se vyskytuje na stanovištích, která nejsou často narušována (poničení již hodně vyvinutých preformovaných pupenů by totiž vedlo ke ztrátě investované energie)

- Studie ukazuje, že květní preformace pupenů by mohla být jedna z adaptací pro časný růst rostlin hlavně ve stálých (předvídatelných) prostředích mírného pásu – a naznačuje, že i skrytý vývoj v pupenech by měl být zahrnut do ekologických a fenologických studií, neboť dokáže vysvětlit různé růstové strategie

Zdroj: Renáta Schnablová, Botanický ústav Akademie věd ČR