Špatné vyjadřovací schopnosti vysokoškoláků pozoruje profesor Eduard Fuchs z Masarykovy university v Brně. Jeho studenti se dokonce podivují nad tím, proč jsou za gramatické hrubky káráni. Sám pozoruji, že v závěrečných pracích není pro studenty jednoduché verbalizovat své vlastní myšlenky. O gramatice nemluvě. Doba je stále audiovizuálnější. Většina informací, se v ryze alfabetické společnosti, předává písemnou formou. Ovšem, jestliže upadají vyjadřovací schopnosti mladší generace, je to vina té straší.

Nejvíce párů se rozvádí již po pěti letech manželství
Nevěra, nespokojenost a dospělé děti. Nemalé důvody k rozvodu na stará kolena

Odráží se to také na komunikaci v rodině. Všimli jste si někdy rodiny v restauraci, když čeká na jídlo? Všichni členové vytáhnou mobily a nikdo spolu nemluví. Zužuje se tak vidění světa. Bez verbalizace a tréninku ve čtených informacích z papíru zmizí možnost precizně formulovat humor, ironii i vědu. Dobře číst text vnímat tištěná slova a verbalizovat myšlenky jsou a zůstanou klíčové dovednosti.

Poruchy spánku

Jedním z důvodů je to, že generace mladých dospělých do 35 let neustále ukrajuje z času na spánek kvůli sociálním sítím. Průměrná doba spánku za posledních 25 let klesla z 8,5 hodiny na 6,5. Vědci z Centra pro poruchy spánku a biorytmů poukazují na to, že poruchou spánku usínání či probuzení trpí třetina populace. Typů je celá řada. Insomnie, poruchy cirkadiálního rytmu, parasomnie.

Posunovat budík pro prodloužení spánku narušuje náladu
Špatná nálada? Pět věcí, kterým se po ránu vyhněte obloukem

Jak to souvisí pamětí? Při zdravém spánku usnete do 30 minut a měl by trvat u dospělých okolo 7– 8 hodin. Střídají se v něm 2 fáze. NREM osvěžující a REM velmi důležitý hluboký delta spánek. Při něm se z krátkodobé do dlouhodobé paměti přepisují paměťové stopy toho, co se za přes den událo. Je velmi významný pro efektivitu učení. Pokud spánek krátíte na úkor času stráveného na facebooku nebo instagramu, vznikne vám spánkový deficit. Tím se zhoršuje soustředění, hůře ovládáme své pohyby a koncentrujeme se. Vznikají deprese.

V knize Proč spíme – odhalte sílu spánku a snění Matthew Walker vědeckými metodami dokazuje, že evoluce nás zdánlivě neproduktivní dobou spánku nevybavila jen tak. Díky moderním zobrazovacím metodám v medicíně prokazuje, proč má dlouhodobé ukrajování spánku kvůli času strávenému v on-line světě tak devastující vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Klinickým výzkumem dokazuje, jak má snižující se doba spánku u mladé generace vliv na zhoršení schopnosti logické rozhodování, paměť, na seřizování emocí, ale i metabolismus a nárůst významný nárůst obezity. O klesající schopnosti zvládat fyzickou zátěž a stres nemluvě.

Klesá nám IQ

Naši klesající schopnost učení a hrozící digitální demenci shrnul psychiatr Radkin Honzák: „Čím chytřejší je mobilní telefon, tím hloupější je mozek.“ 

„Pokud za nás intelektuální činnost vykonávají počítače a digitální média, mozek nám značně atrofovat stejně jako nevyužívané svaly,“ říká Aleš Stuchlík, vedoucí oddělení Neurofyziologie paměti akademie věd ČR. Výzkumy ukázaly, že například četba knih nebo zvládání jazyků výrazně zpomalují. Zatímco ve 21. století IQ populace neustále rostlo, každá nová generace ho měla o 3 % vyšší. Až v 21. století má poprvé každá nová generace IQ o 7% nižší.

Ještě před pár lety jsme ji měli spojenou jen s mnichy v hávu nebo s jogíny. Dnes se ale meditaci věnuje spousta lidí v západním světě a nemusejí se vůbec zaobírat východním učením. Dělá totiž dobře nejen jejich duši, ale také tělu.
Zapomeňte na lotosový květ, čakry a mantry. Pro meditaci stačí málo

Z výzkumu norské armády na 750 tisících branců, který se uskutečnil v letech 1970-2009, vyplynulo, že pokles začal u ročníků narozených v roce 1975 a neustále se zrychluje. Přitom během 20. století byl pozorován takzvaný Flinnův efekt, který ukazuje, že každá nově nastupující generace byla chytřejší než generace jejich rodičů.

Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dříve prováděli jednoduše pomocí rozumu v mozku, nyní obstarávají počítače, chytré telefony, tablety a navigace. To s sebou nese nezměrné nebezpečí. Na digitálních médiích vzniká velká psychická závislost. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám nejen paměť, ale i další mozkové funkce. Klesá schopnost sociálních interakcí s živými lidmi. Nervové spoje – synapse odumírají a ty nové nepřežijí, protože jich není třeba. U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha a zvýšený sklon k násilí. Řešením mimo jiné je i to, že svým dětem jako rodiče půjdeme příkladem.

Vladimír Svoboda, autor je univerzitní pedagog a psycholog