Konalo se smuteční requiem, na které se s hraběnkou přišli rozloučit její příbuzní, ale také stovky kosteleckých obyvatel. Mši sloužil kardinál Dominik Duka, zpíval chlapecký sbor Boni pueri. Slzy v očích měli při projevu syna Bernadetty Františka Kinského i ti největší „tvrďáci". Kinský přečetl dojemný text, který po smrti hraběnky napsala její vnučka Barbora.

Všichni příchozí díky tomu slyšeli slova o osobnosti Bernadetty, která ji líčila jako  dámu s velkými morálními zásadami, ale především jako člověka. Nejen jako šlechtičnu, ale jako milovanou matku a babičku, která zdobila svou přítomností pražské a kostelecké ulice, ale také pracovala v holínkách na zahradě.

František Kinský se loučil s maminkou, což bylo v jeho hlase znát. Na konci své řeči se zastavil a bylo cítit, že prožívá těžké chvíle. „Budeš nám chybět," uzavřel a všechny, kteří chtěli ještě zavzpomínat, pozval na zámek.

Do kostela přišly zhruba čtyři stovky lidí. Mezi nimi pochopitelně také příslušníci rodiny Kinských i dalších šlechtických rodů. Kardinál Dominik Duka i další duchovní na hraběnku vzpomenuli jako na velmi silnou ženu, pro kterou byla v životě důležitá víra.

Když zhruba v polovině mše kostel prozářilo slunce, jako by se podle mnohých opět ukázala vřelost této výjimečné osobnosti.