„Test na koronavirus mi dělali 12. března. Přijeli k nám domů z hradecké nemocnice a výsledek byl pozitivní. Od té doby jsem byla dva týdny v karanténě. Přesně po čtrnácti dnech jsem jela do Hradce, kde mi dělali první kontrolní test – tentokrát už s negativním výsledkem. V sobotu 28. března jsem jela na druhý test a ten mi vyšel opět negativní,“ popsala před pěti měsíci 25letá žena cestu k „titulu“ prvního vyléčeného pacienta v kraji.

„Byla jsem prakticky v pořádku, ani jsem nemusela ležet. Vůbec žádné horečky, akorát mě bolely klouby a svaly. Dalším příznakem byla ztráta čichu a chuti. Ze začátku se o těchto příznacích vůbec nemluvilo, tak jsme tomu nepřikládali žádnou souvislost s možnou nákazou. Teď už je to ale naštěstí zase v pořádku,“ popisuje průběh nemoci během karantény.

V následujících týdnech mladá žena na sobě nepozorovala, že by na ni nemoc zanechala nějaké následky. „Všechno je v pohodě, jakoby vůbec nic nebylo – naštěstí,“ usmívá se. Jestli si její tělo během nemoci vytvořilo protilátky ale potvrzené nemá. „Nějak jsem to vyšetření nestihla. Měla jsem zrovna zkouškové období a neměla jsem na to čas,“ přiznává.

Od té doby co se vyléčila, tak už situaci ohledně koronaviru příliš nesleduje. „Považuji to za mediální bublinu. Asi proto, že jsem si tou nemocí prošla a bylo to v pohodě, tak z toho už nejsem tak vyjevená. Už si to tolik nepřipouštím co se děje a neřeším to,“ říká. „I když to nemám potvrzené, tak věřím, že mám protilátky. Tělo už tu nemoc zná a doufám, že si to pamatuje. Nemůže být až tak náchylné k případnému dalšímu onemocnění.“

Současnou situaci ohledně přijímaných opatření vnímá rozpačitě. „Myslím si, že se tomu nedá nějak předejít nebo zabránit. Akorát se kolem toho dělá zbytečné haló,“ uzavírá.