Škodí nám cholin ve vejcích?

„Vajíčko bylo přírodou stvořeno jako zásobník těch nejpotřebnějších a výživově nejbohatších chemických látek, které organismus pro zdravý růst a vyváženost potřebuje. Je to vlastně takový malý zázrak,“ řekl profesor Christopher Blesso, jeden z autorů studie, v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC, a dodal:

„Zjistili jsme mimo jiné i to, že konzumace vajec společně s některými dalšími potravinami umožňuje lepší vstřebávání vitaminů do našeho těla. Sníme-li například vařené vejce se zeleným listovým salátem, zvýší se příjem vitaminu E, který tato zelenina obsahuje, téměř o polovinu.“

Přízrak jménem cholesterol

Odborníci na zdravou výživu dlouho strašili, že nadměrná konzumace vajec přináší riziko zvýšení hladiny cholesterolu a srdečních problémů. Vycházeli z toho, že jeden žloutek obsahuje průměrně 185 miligramů cholesterolu, přičemž maximální doporučená denní dávka pro zdravého člověka činila 300 miligramů.

Chutné, křehké a plné vitamínů. Zelenině či masu příprava v páře svědčí

Teprve relativně nedávno začal ve vědeckém pohledu na vejce převládat jiný názor, který začal rozlišovat mezi takzvaným „dobrým“ a „špatným“ cholesterolem. Americká profesorka biochemie Ghada Solimanová ovšem v roce 2018 publikovala studii, která zpochybnila i toto dělení – s tím, že mezi zvýšenou hladinou cholesterolu a rizikem kardiovaskulárních chorob neexistuje přímá souvislost.

Současně uvedla, že cholesterol je pro naše tělo naopak velmi důležitý, protože je základní stavební jednotkou tělesných buněk, jejichž funkcí je přirozené vytváření vitaminu D, produkce žluči, estrogenů a pohlavních hormonů. Argumentovala tím, že potraviny s vysokým obsahem cholesterolu jsou v naprosté většině bohaté na nasycené tuky, což vedlo v minulosti vědce a lékaře k mylnému závěru o jeho škodlivosti.

Ve skutečnosti podle ní zvyšují riziko problémů s krevním oběhem a srdcem právě nasycené tuky, zejména uměle vyrobené tzv. trans-tuky – tedy částečně ztužené tuky přidávané do pečiva a sušenek, margarínů a průmyslově zpracovaných potravin. A za zásadní příčinu považuje zejména kombinaci nedostatku příjmu rozpustné vlákniny a naopak zvýšeného příjmu rafinovaného cukru, ale také stres, nedostatek spánku a pohybu.

Bez škodlivých tuků

„Vejce je ve světle těchto nových poznatků skvělou potravinou právě díky tomu, že žádné z potenciálně škodlivých tuků neobsahuje, zato je zdrojem mnoha živin a spolehlivou zásobárnou proteinů. Společně s krevetami je tak jedinou potravinou s vysokým obsahem cholesterolu, ale minimem tuků,“ uvedl Christopher Blesso.

Další dobrou vlastností vajec je, že cholesterol, který je v nich obsažen, nepodléhá po pozření v našich tepnách oxidaci. „Když je zoxidovaný, skutečně se může v tepnách usazovat, což je bezesporu problém. Ve vejcích je ovšem tolik druhů antioxidantů, že jej před oxidací zcela spolehlivě ochrání,“ zdůraznil profesor Blesso.

Jak se projíst k lepší náladě. „Antidepresivní" potravina může být i kachna

Jeho názor nepřímo potvrzuje i studie čínských vědců, prováděná na reprezentativním vzorku 1,5 milionu dospělých Číňanů. Z ní vyplývá, že respondenti, kteří jedí vejce každý den, mají o 18 % menší riziko, že zemřou v důsledku srdečního selhání a o 28 % menší riziko mozkové mrtvice.

Cholin z vajec neškodí

Jako riziko byl v souvislosti s vejci uváděn také vysoký obsah cholinu. Ten sice významně pomáhá lidskému organismu coby prevence před Alzheimerovou nemocí a významná je i jeho funkce při ochraně ledvin, ale může mít i negativní efekt.

Ovšem jen v případě, že je metabolizován v molekuly trimethylamin-N-oxidu (TMAO), který se ve zvýšené míře vyskytuje v krvi osob, trpících kardiovaskulárními onemocněními, poruchami jater, cukrovkou nebo některými druhy rakoviny. Není ovšem jisté, jestli TMAO skutečně nějak přispívá k riziku onemocnění těmito chorobami, nebo jejich rozvoj pouze doprovází.

Profesor Blesso proto zkoumal souvislost konzumace vajec se zvýšením hladiny TMAO v následujících 12 hodinách po jejich konzumaci. Došel k závěru, že se sice zvyšuje, ale jen dočasně.

„Je to podobné jako s příjmem cukru: i jeho hladina v krvi se po konzumaci karbohydrátů dočasně zvyšuje, ale potom klesá, jen u diabetiků jsou zvýšené hodnoty v krvi trvalé,“ konstatoval profesor s tím, že cholin z vajec se vstřebává do krve, ale nepokračuje do tlustého střeva, a proto má s největší pravděpodobností na lidské tělo pouze pozitivní efekt.

Pro zrak i na kocovinu

Dlouhá léta se traduje, že kdo chce mít zdravé oči a bystrý zrak, měl by jíst hodně čerstvé mrkve. Vědci ovšem zjistili, že lutein – pigment, který je hojně obsažen ve vaječném žloutku, k lepšímu vidění přispívá také. Žlutooranžové barvivo, patřící mezi karotenoidy, dokáže podle lékařů ochránit oční sítnici před poškozením, protože funguje jako vysoce účinný filtr proti modrému světlu.

Podporuje srdce i dehydratuje tělo. Káva nám spíše prospívá, ale umí také škodit

V neposlední řadě vejce překvapivě pomáhají také tehdy, když to přeženeme s alkoholem. Jak? Jsou bohatým zásobníkem aminokyselin. Při pití alkoholických nápojů vzniká v těle toxický acetaldehyd, jehož akumulace má na svědomí kocovinu.

Některé aminokyseliny, včetně cysteinu, ovšem podporují produkci antioxidantu glutationu, který dokáže hladinu acetaldehydu účinně snižovat. Dvě vejce k snídani nejenže mají více cysteinu než jakákoli jiná potravina, ale navíc nás energeticky „nakopnou“ do nového dne: obsahují totiž dohromady v průměru 324 miligramů cysteinu, což samo o sobě pokrývá, ba dokonce přesahuje doporučenou minimální denní dávku aminokyselin.

Vzkříšení pověsti vajec

Nové studie definitivně prolomily mýty o škodlivosti vajec a riziku jejich konzumace pro člověka. Naopak potvrdily, že strava obsahující vejce nám může významně prospět. Všechny výzkumy ovšem zároveň doprovází varování: na zázračné účinky není možné spoléhat natolik, abychom se domnívali, že stačí k zachování zdraví.

I pro vejce platí, že nic se nemá přehánět, protože nelze zapomínat na to, že strava musí být především pravidelná, pestrá a vyvážená. Vejce jsou ale vedle zeleniny, luštěnin, krevet nebo rybího masa jednou z perel na náhrdelníku potravin, jejichž konzumace nejenže zažene hlad, ale dodá nám energii a živiny, bez nichž se zdravé tělo obejde jen stěží.

Světoběžnice slepice

Slepice zdomácnělé v evropských podmínkách rozvážel po celém světě mopřeplavec James Cook. Kohoutem a slepicí často obdarovával náčelníky maorských kmenů. Maory evropské slepice, naučené snášet pravidelně vejce, zachránily, když jim na izolovaném Novém Zélandu hrozil hladomor. Dvě stě let po svém příchodu téměř vybili zvířecí druhy, které jim do té doby sloužily jako zdroj potravy.

Žízeň je nejlepší rádce. Umíte správně dodržovat pitný režim?

Globální invaze zdomácnělých slepic, původně pocházejících z Afriky, začala už před 8000 lety v Thajsku a v Číně. Odtud je rozšířili osadníci, osídlující jihovýchodní Asii, Oceánii a Tichomoří. Díky nim je poznali Polynésané, kteří je při svých výbojích přinesli na Nový Zéland, do Jižní Ameriky (dávno před Kryštofem Kolumbem), i například i na Havaj, kde došlo ke kurióznímu jevu: zdomácnělé slepice tam znovu zdivočely.

Lidé vybírali hnízda a pojídali ptačí vejce dlouho předtím, než se naučili chovat slepice, které jsou od té doby po celém světě jejich věrnými a spolehlivými dodavateli. Do Evropy se slepice dostaly podle pověstí kolem 10. století zásluhou Vikingů, kteří je přivezli ze svých dobyvačných plaveb po Asii.