Dnes jsme konečně dospěli k poznání, že to nebyla ta nejlepší cesta. Naše národní hrdost se nám zřejmě začíná vracet.
Nepřišla česká vlajka pozdě?
Otevřeme-li dnes nabídkové letáky supermarketů, mává na nás česká vlajka. Téměř všechno zboží je ÚDAJNĚ vyrobeno v ČR, i jednotlivé kusy jablek jsou označeny českou vlajkou. Není toho češství najednou až podezřele mnoho? Ale hlavně - nepřišlo příliš pozdě? My zemědělci se dlouhé roky snažíme vysvětlovat spotřebitelům, že české potraviny z českých surovin jsou kvalitní, zdravé a hlavně čerstvé. Připomínáme, že české normy jak v prvovýrobě, tak při výrobě potravin jsou mnohem přísnější než ty evropské, že v supermarketech nakupujeme sice levně, ale jakou kvalitu? Že markety u nás fungují téměř jako odpadkový koš svých zahraničních provozovatelů… Nebylo nám to nic platné až do příchodu dioxinové aféry, která mnoha lidem otevřela oči. Zákazníci začali vyžadovat české maso, a jelikož má být zákazník vždy uspokojen, v obchodech se vše stalo českým. Dnes téměř na všech potravinách čteme Vyrobeno v ČR. Je pravda, že maso bylo zabaleno v ČR, ale odkud je dovezeno, se nedozvíme. Ovšem pro spotřebitele určitě není důležité, kde byl výrobek zabalen, ale odkud skutečně pochází.
První vlaštovkou při nakupování by měla být internetová databáze českých prodejců masa, kterou chce spustit Agrární komora ČR. Spotřebitelé zde najdou aktualizovaný seznam, který by měl podpořit prodej masa od chovatelů z našeho regionu.
Každý čtvrtý řízek je z Německa
Tedy podle českého vlajkonošství našich supermarketů lze konstatovat, že zákazníci začali preferovat české potraviny. Jen doufejme, že ještě není pozdě. Proč? Rozměr českého zemědělství se den ode dne zmenšuje. Soběstačnost ČR (počítaná jako podíl tuzemské produkce na spotřebě) byla v roce 2009 u vepřového masa 65 %, u vajec 77 % u drůbežího masa 88 % a je zřejmé, že výsledky za rok 2010 budou ještě nižší. Nejhorší situace je u vepřového. Zde jsme soběstační pouze z 55 %. Dovoz vepřového masa se za rok 2010 dostal na úroveň 200 tis. tun. Z toho minimálně 50 % je import z Německa. Přeloženo do spotřeby na obyvatele - 21 kg je česká produkce a 20 kg dovoz, z toho 10 kg z Německa. A přestože Státní veterinární správa nevidí v dioxinové aféře pro našeho spotřebitele problém, faktem je, že minimálně čtvrtina masa, které zkonzumujeme, pochází z Německa. Ze stovek tun dovezeného masa bylo odebráno ke kontrole asi 40 vzorků.
O stavu našeho zemědělství vypovídá porovnání stavu prasat, kdy v roce 1990 bylo v ČR celkem 4 790 000 kusů prasat a v roce 2010 pouze 1 909 000 kusů. Pokud nahlédneme do našeho regionu, tak Pardubický kraj vykazuje ke konci loňského roku necelých 130 tisíc kusů prasat. Za období březen 2010 až březen 2011 se v Pardubickém kraji předpokládá pokles stavů prasat ve výši asi 9 procent.
Možná namítnete, že se z ČR i vyváží. To ano, ale za rok 2010 byl objem vývozu v drůbežím mase 24 tisíc tun, v hovězím 5 tisíc a ve vepřovém 32 tisíc tun, což je v porovnání s dovozem zanedbatelné.
Problematické dotace
Proč tomu tak je? Evropské dotace jsou českým zemědělcům rozpočítány a placeny na jeden hektar zemědělské půdy. Ve starých členských zemích je dotační částka rozdělena na podpory na zemědělskou půdu a nemalou část peněz dostávají i chovatelé.
A tak tento dotační systém u nás spolu s politikou obchodních řetězců udělal za uplynulé období své. Ztrácíme se na evropském trhu jako výrobci finálních potravin a čím dál víc vyvážíme základní komodity – zejména obilí a řepku. Přidanou hodnotu a zaměstnanost vytvářejí jiní. A v českém resortu zemědělství (který tvoří zisk) se nejlépe daří „zemědělcům“, kteří nevyrábějí nic. Naopak, nejhůř se daří těm, kteří se zabývají živočišnou výrobou.
Doufejme, že konečně přišla doba, kdy si i naši politici uvědomí, jak důležití jsou čeští zemědělci, a to nejen z hlediska výroby kvalitních a zdravých potravin, ale také proto, že díky zemědělství máme obdělanou krajinu, nižší míru nezaměstnanosti a nemalé částky z odvedených daní ve státní pokladně.
Dovoz masa do ČR
2003 - 2010
drůbeží - 32 000 - 70 000
hovězí - 3 000 - 20 000
vepřové - 28 000 - 179 000
(údaje Zemědělského svazu Pardubice jsou uváděny v tunách)
Jitka Janečková, Zemědělský svaz Pardubice